22. SMYSLOVA SOUSTAVA CLOVEKA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
22. Smyslová soustava člověka
ústrojí smyslová= poskytují centrální nervové soustavě informace o vnějším a vnitřním prostředí
čidlo (receptor)= vybírají z prostředí podněty, ze tří částí:
1. receptory: a) exteroreceptory – přijímají podněty z vnějšího prostředí
b) interoreceptory – přijímají podněty z vnitřního prostředí
c) proprioreceptory – přijímají podněty ze svalů, šlach a kloubů
2. z dostředivých nervových drah – spojují receptory s mozkovou kůrou zpravidla 3 neurony: a) z neuronu vedoucího vzruch do míchy, prodloužené míchy a středního mozku
b) z neuronu vedoucího vzruch dále do talamů mezimozku
c) z neuronu vedoucího vzruch z talamu do mozkové kůry
3. z korové části, kde je proveden rozbor (analýza) informace
Ústrojí zrakové
orgánem zraku je oko
v embryonálním vývoji se zakládá jako váčkovitá vychlípenina mezimozku→váček se dotkne ektodermu→vchlípením se promění v oční pohárek→ektoderm * v místě dotyku základ čočky a z vnitřního vchlípené stěny se vyvine sítnice
koule oční
ze 3 vrstev: 1. povrchová (tvořená bělimou a rohovkou), 2. střední cévnaté (tvořené cévnatkou, řasnatým tělískem a duhovkou), 3. vnitřní vrstvy (tvořené světločivnou sítnicí)
bělima - tuhá, bílá vazivová blána, upínají se na ní okohybné svaly, vzadu bělimu prostupuje zrakový nerv, vpředu přechází v průhlednou rohovku, která je vyklenutější
cévnatka – vzadu vystýlá oční kouli, obsahuje cévy, vpředu vybíhá v řasnaté těleso s četnými výběžky, na nichž je zavěšena čočka, z krve protékající řasnatým tělesem se tvoří komorová voda, před řasnatým tělesem je kruhovitá clona duhovka, která má uprostřed kruhovitý otvor – zřítelnici (zornici), hladké svaly uspořádané v duhovce umožňují rozšiřování nebo zužování zornice, barvu určuje množství obsažených pigmentových buněk
čočka – dvojvypuklá, tahem vlákének řasnatého tělesa se buď zplošťuje nebo ochabnutím vlákének vyklenuje (akomoduje), akomodace čočky umožňuje ostré vidění předmětů bližších než 5 m, prostor mezi rohovkou a čočkou je duhovou rozdělen na 2 části - přední a zadní komorovou část, vyplněné komorovou vodou, prostor mezi čočkou a sítnicí vyplňuje rosolovitý sklivec
sítnice – vystýlá vnitřní povrch cévnatky, tvořená 4 vrstvami: vnitřní přiléhající k rohovce, pigmentová vrstva pod níž jsou smyslové buňky sítnice – tyčinky (cca 130 miliónů) a čípky (cca 7 miliónů), výběžky těchto buněk jsou spojeny vrstvou dvojpólových (bipolárních) buněk→převádějí vzruchy z tyčinek a čípků na čtvrtou vrstvu tvořenou nervovými buňkami
místo, kde vystupuje z oční koule zrakový nerv, je bez tyčinek a čípků a nazývá se slepá skvrna
největší nakupení čípků je asi 4mm od slepé skvrny na vkleslém místě sítnice – žlutá skvrna →místo nejostřejšího vidění
optickou soustavu oka tvoří rohovka, komorová voda, čočka a sklivec⇒na rozhraní těchto světlolomných prostředí se světelný paprsek láme→na sítnici se promítá ostrý, zmenšený a obrácený obraz pozorovaného předmětu
poruchy lomivosti= refrakční vady
krátkozrakost – větší zakřivení čočky/ prodloužením optické osy oka, takže obraz * před sítnicí, vada se napravuje čočkami (rozptylkami)
dalekozrakost – nedostatečné vyklenutí čočky/ zkrácení optické osy oka, takže obraz * vzniká za sítnicí, vada se napravuje čočkami (spojkami)