4-Rostlinná-pletiva-vegetativní-orgány
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Klíčení:
základ stonku semenných založen již v zárodku (embryu)
vyrůstá z pupenu (dvouděl. – mezi dělohami zárodku, jednoděl. – uzavřen v 1 dělož.listu)
hypokotyl (podděložní článek) – pokud se při klíčení prodlužuje, dělohy se dostávají na povrch, zezelenají, plní funkci prvních asimilačních listů, přeměna radiálního cévního svazku na kolaterální
epikotyl (nadděložní článek) – má kolaterální svazky, pokud se při klíčení prodlužuje, dělohy zůstávají v půdě a jsou rezervními orgány
Typy:
Byliny vs. dřeviny
Byliny – dužnatý, někdy i dřevnatí (brukev)
Lodyha – má listy
Stvol – bezlistý zakončený květem či květenstvím
Stéblo – dutý, nápadné uzliny (kolénka)
Dřeviny – dřevnatý (stromy, keře, polokeře), sekundární tloustnutí
strom – kmen (nerozvětvená nadzemní část) + koruna
Keře – větví se hned od země, stonky celé dřevnaté
Polokeře – zdřevnatělá spodní část stonku, horní bylinná část každoročně odumírá (borůvka, šalvěj)
Tvar
Válcovitý - nejčastěji
Čtyřhranná lodyha (hluchavkovité)
Trojhranná lodyha (šáchorovité)
…
Liány (ovíjivé) – chabý stonek, ovíjí se na živé či neživé opoře (chmel otáčivý – pravotočivý, svlačec rolní – levotočivý)
Popínavé (břečťan)
Plazivé (konvalinka)
přímé
Větvení
Vidličnaté – vývojově nejstarší typ, vzrostný vrchol se rozdělí na dva, u vyšších rostlin málo (jmelí), dále plavuň vidlačka
Postranní – postranní větve z úžlabních pupenů, cévnaté rostliny
Makroblast - dlouhá postranní větev
Brachyblast – zkrácená větévka nesoucí listy, květy (modřín, jinan)
Hroznovité – postranní větve na hlavním stonku silně omezovány v růstu vrcholovým pupenem, tenčí, nepřerůstají hlavní stonek (smrk, borovice)
Vrcholičnaté – postranní větve – převaha nad hlavním stonkem, ten ukončí růst nebo zatlačen do postranního postavení (vinná réva, jabloň, kaštan)
Stavba: - podobná jakou kořene
Uzliny (nody)
místa přisedání listu na stonek, nikdy nejsou duté
Zakládají se tam listy a úžlabní pupeny
mezi nimi jsou články (internodia) – stonky rostou hlavně prodlužováním internodií
stonek se prodlužuje v několika posledních částech
neomezený růst
Pupeny
Zákonitě uspořádané základy budoucích rostlinných orgánů (stonků, listů, květů)
U dřevin – dřevní pupeny - z nich nové větévky, kryté šupinami
Listové pupeny, květní pupeny
Vrcholový pupen – na vrcholu stonku
Úžlabní pupeny – v úžlabí listů
Nahodilé (adventivní) pupeny – vznikají nahodile kdekoli na rostlině, využití při vegetativním rozmnožování
Primární
Jednoděložné – cévní svazky roztroušené po celém průřezu
Dvouděložné – cévní svazky v kruhu
Zelený, na povrchu epidermis
Primární kůra – ochranná a zásobní funkce
Obvodová vrstva: mechanická pletiva (kolenchym, sklerenchym) – zpevňují stonek po obvodu či v pruzích