5. Vyšší rostliny (mechorosty, mechorosty, plavuně, přesličky, kapradiny, ...)

Rašeliník (Sphagnum) – rostliny v horní části dorůstají, v dolní odumírají  vznik rašeliny (sediment org. původu, vzniká za nedostatku atm. kyslíku v chladném a vlhkém podnebí)

Ploník ztenčený

Dvouhrotec

Bělomech sivý

Měřík čeřitý

Zkrutek

Bezvláska

Kapraďorosty

• velmi stará skupina

• nevzniká prvoklíček, ale ze spory vznikne rovnou prokel

• rozmnožují se i podzemními oddenky

• výtrusné cévnaté rostliny

• dřevní část cévních svazků většinou tvoří pouze cévice (tracheidy), vzácně cévy (tracheje), např. u vranečků

• heteromorfní rodozměna

• v životním cyklu převládá sporofyt nad gametofytem

• patří sem plavuně, přesličky a kapradiny

• výtrusy buď stejně velké (stejnovýtrusné kapraďorosty) nebo rozlišeny na menší samčí mikrospory a větší samičí megaspory (různovýtrusné kapraďorosty)

• rodozměna – z haploidního výtrusu vyrůstá gametofyt – haploidní stélka neboli prokel  na něm se tvoří pohlavní orgány – samčí pelatky a spermatozoidy a samičí zárodečníky s vaječnou buňkou

• splynutím samčí a samičí pohlavní buňky vzniká zygota  základ pro sporofyt – často členěn na stonek, listy a pravé kořeny

• na listech vyrůstají výtrusnice (sporangia), v nichž se redukčním dělením tvoří nepohlavní haploidní výtrusy

Plavuně (Lycopodiophyta)

• velmi staré rostliny (prvohory)

• převážně jednoleté byliny

• převážně jednoleté, v tropech vysoké až 3 m

• lepidodendron – vyhynulý, až 40 m vysoký (podíl na vzniku černouhelných slojí)

• plný, nečlánkovaný, vidličnatě větvený plazivý stonek, porostlý drobnými listy

• 2 typy listů – trofofyly (dole – výživa), sporofyly (produkují spory  rozmn.)

• na svrchní straně sporofyl výtrusnice (sporangia) – tvoří se zde výtrusy (spory)

• sporofyly mohou být uspořádány do výtrusnicových klásků (strobil)

• ze spory se vyvíjí podzemní prokel (prothalium)  živí se saprofyticky

• po několika letech se v něm vytvoří gametangie

• z oplozené vaječné buňky vyroste sporofyt a gametofyt brzo odumře

• u nás všechny druhy zákonem chráněné

• zástupci:

Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)

Plavuň pučivá

Vraneček

Vranec jedlový

Šídlatka jezerní (endemit v Krkonoších)

Přesličky (Equisetophyta)

• velmi významná starobylá skupina (mladší prvohory – karbon, perm)

• u nás – vytrvalé byliny, stromové formy v tropech

• plazivé oddenky, duté, přeslenitě větvené stonky, které jsou podélně rýhované

• pokožka inkrustována oxidem křemičitým

• léčivky, ale úporné plevele

• některé (přeslička rolní) tvoří v jednom vegetačním období dva typy lodyh:

  • jarní – nezelená, vyrůstá z podzemního oddenku, nese na vrcholu výtrusný klas)

  • letní – zelená, vyrůstá ze spor i z podzemního oddenku

• mají rozdílné spory – samčí a samičí

• výtrusy jsou kulovité, vnější vrstva se dělí na čtyři dlouhé haptery (pentlice, vláhojevná vlákna), které se vlivem změn vlhkosti vzájemně splétají a výtrusy se tak rozšiřují ve shlucích – na zem jich spadne víc  větší možnost oplodnění