Bakterie

fotosyntézy 

 
Stavba buňky sinice je podobná bakteri : 
-  obsahuje  jadernou  hmotu  (DNA),  cytosol,  ribozomy,  cytoplazmatickou 

membránu,  vícevrstevnou  buněčnou  stěnu  bez  bičíků,  na  povrchu  slizové 
pouzdro 

-  v cytosolu navíc membránové tylakoidy se zrníčky fotosyntetických barviv 

–  chlorofyl  a  (zelené),  fykocyanin  (modré),  fykoerytrin  (červené),  β-
karoten (oranžové) 

-  zásobní látkou je sinicový škrob v cytosolu 
 
Rozmnožování sinic: 
-  jednobuněčné se množí příčným dělením, dceřiné buňky se často neoddělí 

a tvoří kolonie 

-  vláknité  se  množí  oddělením  krátkého  vlákna  =  hormogonie,  od 

mateřského vlákna 

-  klidové  spory  sinic  se  nazývají  akinety  –  několik  buněk  se  ztloustlou 

buněčnou stěnou, které za příznivých podmínek vyklíčí v hormogonii, která 
doroste 

Výskyt:  odolné  i  v extrémních  podmínkách  (horké  prameny,  ledovce,  pouště, 
skály) 
 
Zástupci sinic: 
Jednořadka  (Nostoc)  –  součást  lišejníku  v symbióze  s houbou,  v Číně 
potrava. 
Anabaena – vláknitá, váže vzdušný dusík, zúrodňuje rýžová pole v Asi . 
Microcystis  –  tvoří  kolonie,  nejrozšířenější,  při  přemnožení  vytváří 
nebezpečný „vodní květ“. 
Spirulina – výroba vitaminových tablet s vysokým obsahem bílkovin, v Africe 
potrava. 
 
Význam sinic: 

5 

-  nejstarší  fotosyntetizující  organismy,  které  se  už  3  mld.  let  podílí  na 

zvyšování  podílu  O2  v atmosféře;  ukládáním  CaCO3  do  stěn  sinic  vznikly 
v mořích hřibovité stromatolity