vyluč soustava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA
Ektoderm – vnější zárodečný list
Pokožka a její deriváty – vlasy, nehty
Výstelka začátku a konce trávicí trubice (epitel dutiny ústní a anu)
Čichové buňky
Mozeček
Tyčinky a čípky, rohovka, čočka oka
Dřeň nadledvin
Nervová soustava
Mezoderm – střední zárodečný list
objemově největší část těla
Svaly (včetně hladkého svalstva)
Kostra
Oběhová soustava (včetně červených krvinek)
Vylučovací soustava
Pohlavní soustava
Entoderm – vnitřní zárodečný list
Epitel trávicí trubice (mimo úst, hltanu a řiti)
Játra, slinivka břišní, epitel Eustachovy trubice
Část středního ucha, epitel průdušnice
Průdušky, plicní alveoly
Povrch močového měchýře a část močové trubice
Vylučování v těle (celek)
1. vylučovací soustava – močí se vyloučí přebytečná voda, soli, močovina
2. Kožní – potem se vyloučí CO2, močovina, amoniak, kožním mazem – tuky
3. Dýchací – dechem se vyloučí CO2, voda
4. Trávicí – stolicí se vyloučí nestrávené zbytky
Funkce vylučovací soustavy:
Primární funkce:
Vylučování zplodin metabolismu a nadbytečných látek močí
Regulace množství vody v těle
Udržování stálého pH – podílí se na homeostáze
Sekundární funkce:
Produkce hormonů, které ovlivňují např. krevní tlak, podporují tvorbu červených krvinek (EPO) v kostní dřeni nebo množství vápníku v kostech a krvi
Části močové soustavy
MOČOVÉ CESTY
Močovody
Močový měchýř
Močová trubice
LEDVINY
Párový orgán
Uloženy v dutině břišní(retroperitoneální prostor) – zadní část, ve výšce Th12-L2 (horní třetina na bránici), ve vazivovém pouzdře, obalený tukovým polštářem
Pravá bývá položena o něco níže (půlku obratle)
Na ledvině rozlišujeme:
Facies anterior
Facies posterior
Extremitas superior
Extremitas inferior
Margo lateralis
Margo medialis
Fazolovitý tvar, hmotnost 150g – délka 10-12cm, šířka 5-6cm, tloušťka 3,5-4cm
Rozlišujeme:
Tmavší dřeň – vnitřní část
Světlejší kůra – vnější část
Inervace a cévní zásobení
Inervace: plexus renalis – pleteň sympatických, parasympatických a senzitivních vláken – obtáčí a. renalis
Senzitivní vlákna inervují hlavně – ledvinné vazivové pouzdro (capsula fibrosa)
Tepny: párové větve břišní aorty a. renalis dextra et sinistra
Žíly: vena renalis dextra et sinistra – do vena cava inferior
Kůra ledvin – cortex renalis
Zrnitý charakter – skládá se ze dvou částí
A) Vnější část – tvoří povrchovou vrstvu parenchymu (0,5-1cm)
B) Vnitřní část – zasahuje hlouběji do parenchymu, tvoří část mezi ledvinnými pyramidami a má charakter sloupců
Dřeň ledviny – medulla renalis
Tmavší, pruhovaná, místy sahá až k ledvinnému hilu
A) úzkými proužky zasahuje do kůry
B) jehlanovité útvary – (pyramidy) pars pyramidales s vrcholem k ledvinnému hilu (vrchol = ledvinná papila)