12. POSTŘIŽINY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
POSTŘIŽINY
Tematika
Tato novela vypráví o krátkém časovém úseku života Maryšy. Novela je útvar, který krátce seznamuje čtenáře s dějem. Mezi známé autory, kteří psali novely patří například E. A. Poe nebo A. P. Čechov. Kniha je rozdělena na dvanáct kapitol, ve kterých se vypráví například o tom, jak to funguje v pivovaru, o zvycích s jejím manželem, o pravidelné návštěva kadeřníka kvůli jejím dlouhým vlasům, o příjezdu strýce Pepina a o společném vylezení na komín, o módě zkracování, která dovede i samotnou Maryšku, aby si nechala ustřihnout své dlouhé vlasy (odtud název knihy Postřižiny – křesťanský rituál, při němž jsou zkráceny nebo zcela ostříhány vlasy. Ostříhaný se tak odevzdává Bohu- zde odkaz na ostříhání vlasů paní sládkové, byly její chloubou a jejich popis je protknutý v celé knize). Hlavním tématem je zde zachycení maloměstského života najdeme zde milostné a humorné motivy.
Hlavní postavou a vypravěčkou příběhu je Maryška, žena, která se vymyká běžnému stylu života tehdejší žen. Je tvrdohlavá, osobitá, veselá a bláznivá. Manžel Maryšky správce pivovaru Francin, který je velmi pečlivý a konzervativní. Vedlejšími postavy jsou zde: strýc Pepin, doktor Gruntorád, kadeřník Bóďa.
Prostředí děje je pivovar v neurčeném městě, kde byl tatínek Francin sládkem (z Hrabalova životopisu víme, že se jedná o Nymburk) a čas je v knize neurčený.
Je zde použitá lineární kompozice, která se občas střídá s kompozicí retrospektivní, například když Maryša vypráví o svém dětství.
Dílo je napsáno v ich formě. Hlavní myšlenkou je humorně podaná kritika maloměstského konzervativního života a touha žít volně a svobodně. Maryška se vždy chovala přirozeně, ačkoli se to jejímu manželovi nelíbilo. Byla šťastná z maličkostí, ráda jedla a pila a nikdy nikoho neodsuzovala. Smyslem knihy je také pomoci čtenáři nazírat na svět podobně. Dílo je známé a typické především pro svůj zajímavý jazyk a nejen díky filmu pro své groteskní situace (vylezení na komín, stříknutí léčebné tinktury panu doktorovi do obličeje…). Dílo bylo vydané roku 1976.
2. Jazykové prostředky
V knize používá strýc Pepin nespisovný jazyk s vulgarismy a hovorovou vrstvou jazyka. Dále je zde vidět nářeční jazyk Maryšy.
3. Okolnosti vzniku díla
Kniha byla napsána v roce 1976, kdy na území ČSSR vládla komunistická strana. V tomto období byla politická situace velmi tvrdá, bylo to za dob tzv. normalizace. Tato doba je známa pro cenzuru a všudypřítomné pronásledování lidí. V této době můžeme literaturu rozdělit na oficiální, exilovou a samizdatovou. Pod samizdatovou literaturu patří texty odmítnuté v oficiálních nakladatelstvích, strojopisně psané, množené a ilegálně tištěné a nejznámější edice tohoto druhu je edice Petlice L. Vaculíka. Mezi exilová nakladatelství patří Sixty-Eight Publishers-založeno v kanadském Torontu v r. 1971 manželi Zdenou Salivarovou a Josefem Škvoreckým. Autoři, kteří mohli vycházet v nakladatelstvích (oficiální literatura) jsou