Česká meziválečná poezie a avantgarda v českém divadelnictví
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
17. Vývoj české poezie mezi válkami, sepětí s výtvarným uměním, avantgarda v českém divadelnictví 1. poloviny 20. století
Česká poezie 1. poloviny 20. století
Doznívá prožitek z války, zároveň po válce oslava prostého, běžného života
Cit, občas až naivita, otevřenost
Nové směry – proletářská poezie a později poetismus
Proletářská poezie
Přiblížení dělnictvu – hrdina je dělník
Boj proti sociálnímu útlaku a válce, kolektivnost
Realismus zachycující pohyb doby
Komunistické přesvědčení, proměna kapitalistické společnosti na socialistickou
Usilovali o básnickou tvorbu, která by byla výsledkem stejného nazírání na svět, jaké měl dělník, zároveň snaha pro srozumitelnost pro dělníky
Byla určena především k recitaci, snažila se přesvědčovat a agitovat
Devětsil
Avantgardní sdružení
Z počátku se kolem něho sdružovali především básníci proletářského proudu, později hlavně poetisté
Založen 1920 – teoretik Karel Teige, básník Jaroslav Seifert a spisovatel Vladislav Vančura => později Vítěslav Nezval, Konstantin Biebl, dočasně i Jiří Wolker
Významná byla i účast výtvarníků, malířů a architektů (Neuen, Štýrský, Šíma) a divadelníků (Honzl, E.F. Burian, Voskovec, Werich a Ježek aj.)
Jiří Wolker (1900-1924)
Pochází z Prostějova, studoval v Praze, umírá ve 24 letech na tuberkulózu
Byl členem brněnské Literární skupiny, Devětsilu a KSČ
Jeho první verše byly ovlivněny básníky 90. let (Fráňa Šrámek, vitalismus)
Z jeho poezie vysvítá láska k životu, je z nich zřetelný vřelý vztah k člověku, soucit s trpícími i odsouzení třídní nespravedlnosti, humanistické ideály proletářské revoluce
Host do domu – básnická sbírka, obsahuje tvorbu z jeho mladších let, ve sbírce je patrný vliv vitalismu, je to tzv. poezie prostých věcí – chlapecký pohled na svět
Svatý kopeček – závěrečná rozsáhlá báseň, básník v ní opouští idylické pojetí světa, naznačuje přechod k proletářské poezii
Často bývá srovnávána s Apollinairovou polytematickou básní Pásmo
Těžká hodina – nejvýznamnější sbírka proletářské poezie, dokazuje proměnu chlapce v muže, soucit s chudými se mění na odhodlání ke vzpouře a ideologickému boji
Sociální balady – Balada o očích topičových, Balada o snu, Balada o nenarozeném dítěti
Odraz jeho nemoci v tvorbě – básně Epitaf (později napsán na jeho hrobě), Umírající
Článek Proletářské umění otištěný v časopise Var – ovlivňuje vývoj proletářské lit.
Josef Hora
Básník, prozaik, literární kritik, překládal z ruštiny, novinář (Rudé právo)
Stal se novinářem se socialistickým myšlením, ačkoli byl v r. 1929 vyloučen z KSČ
Proletářskou poezii chápe jako záležitost přímé spoluúčasti básníka, který do hloubky procítil svůj podíl na boji o lepší a spravedlivější svět, soucítí s proletářem, který trpí nezaměstnaností a hladem
Sbírky Básně, Strom květu – patrný vliv civilismu a vitalismu
Sbírky Pracující den, Srdce a vřava, Bouřlivé jaro – tyto sbírky spadají do proletářské poezie, zobrazují společenské rozpory a je v nich představa revoluční změny
Od poloviny 20. let a ve 30. letech tvořil meditativní a reflexivní lyriku
Itálie – je to obraz země plné slunce a barev, líčí slavnou minulost i nebezpečí fašismu
Struny ve větru – lyrika přírodní a milostná
Sbírky Tvůj hlas, Tonoucí stíny, Dvě minuty ticha – obsahují vzpomínky, autor v nich uniká do vlastního nitra a vyjadřuje pocit samoty