Drda Jan_Němá barikáda_okupace-osvobození

Jiní autoři

Reportáž psaná na oprátce

byly dopisy Julia Fučíka sestavené z motáků, které psal od přelomu března a dubna 1943 z vězení v Praze na Pankráci a svěřoval je po částech dozorci Adolfu Kolínskému, jenž je vynášel ven a uschovával na různých místech. Na této činnosti se podílel rovněž český strážník Jaroslav Hora, který vedle jiných vězňů pomáhal i Fučíkovi a spolupracoval s Kolínským. Celkem stihl Fučík popsat 167 motáků, které se po válce často složitými cestami nakonec sešly v rukou Fučíkovy manželky Gusty. Ta se s Fučíkovým přítelem Ladislavem Štollem, komunistickým literárním kritikem a pozdějším ministrem školství a kultury, stala vyvolenou strážkyní Fučíkova odkazu. V díle se dramaticky a emotivně líčí protinacistický odboj, výslechy, postavy spoluvězňů a dozorců. Text kolísá mezi svědectvím a sebestylizací. Autor zde nepochybuje o porážce nacismu a věří v komunismus jako jedinou budoucnost lidstva.

Život s hvězdou

Tento příběh je autobiografickým románem Jiřího Weila. Hlavním hrdinou je Josef Roubíček, je to židovský bankovní úředník, a prožívá život v nevýhodách a v bídě. Žije sám ve starém nezařízeném domě. Neustále vzpomíná na svou milou Růženu, která se s ním rozešla. Jedinou oporou se mu stává kocour Tomáš, kterému se svěřuje se svou minulostí a sděluje mu i své trable.
Josef nemá často peníze na jídlo. U řezníka si může jedině koupit kosti nebo krev. Na maso totiž nemá lístky. Podle stanovení úřadů nemůže navštěvovat divadla ani hostince.
Je předvolán k registraci a musí si přišít žlutou šesticípou hvězdu na levou stranu, přímo k srdci. Lidé ho odsuzují a pohrdají jím.
Má strýce a tetu, kteří ho neustále obviňují z bídy, kterou prožívají. Jednoho dne se setká s dělníkem Maternou, který se ho snaží přivést do společnosti a hodně mu pomáhá.
Po složitých lékařských prohlídkách nastoupí pracovat na židovský hřbitov, spolu s jinými pracovníky shrabuje listí nebo pěstuje zeleninu.
Nějakým přehlédnutím v kartotéce není Josef Roubíček povolán do transportu spolu s jinými Roubíčky.
Materna mu nabízí úkryt, zprvu mu jsou boje proti nacismu cizí ale poté co se dovídá o Růženině smrti, nabídku přijme a odhodí svou minulost.
Lidé, kteří souhlasili s dobrovolnou smrtí, byli odměňováni úmrtním oznámením, u ostatních zemřelých židů se nesměl udávat ani důvod smrti a žádné jiné zprávy. Mnoho židů raději spáchalo sebevraždu.

Norbert Frýd - Krabice živých

Děj knihy se odehrává povětšinou "za dráty" fiktivního koncentračního tábora Gigling 3. Kniha nemá hlavního hrdinu, sledujeme provázané osudy několika lidí. Tábor obsahuje lidi (i když kvůli morálce je jim vtloukáno do hlavy, že žádní lidé nejsou) různých národností. Kniha popisuje bez přikrášlování několik měsíců od listopadu v tomto pracovním táboře. Většina lidí zde už ví, jak co chodí: prošla mnoha koncentračními tábory, ale pořád neztrácejí naději, že válka co nevidět skončí a oni se budou moci konečně vrátit domů.
Tábor má celkem dobře fungující správu. Úplně v čele stojí SS příslušníci. Pod nimi jsou tzv. "prominenti": písař ve svojí "šrajbštubě", jeho pomocník, vrchní doktor, zubař, hrobař - vězni, kteří mají ale lepší postavní, než "muselmani": ostatní obyvatelé tábora, na které se často nedostane jídlo a kteří nemají ani v té zimě boty a teplejší oblečení. V knize je velmi viditelně popsáno, jak válka přehazuje hodnoty a prověřuje charaktery lidí v té nejextrémnější situaci, jak někdo pohotově zneužívá svého vyššího postavení ve vlastní prospěch a jak naopak někteří s nasazením vlastního života zachraňují ty ostatní. Jako například Zdeněk, který se stará o "krabici živých" a pak i "krabici mrtvých"- bedny s kartičkami všech vězňů. Při jedné velmi nebezpečné manipulaci za pomoci ostatních prominentů zachrání život jednomu na smrt odsouzenému vězni.
Každého občas popadne pocit marnost všech těchto snah, které snad ani nikam nepovedou. Avšak převládá naděje, chut' přežít a mimoto neklesnout úplně na úroveň zvířat.
Romeo, Julie a tma - Jan Otčenášek