Jazyk literárních děl
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
13. JAZYK LITERÁRNÍCH DĚL
je dán autorovým uměleckým záměrem
funkce sdělná i funkce estetická
základem jazyka literárních děl je národní spisovný jazyk.
Autoři využívají rovněž:
odborných termínů
archaismů
knižních slov
poetismů /tj. básnických výrazů/
neologismů /tj. nově vytvořených slov/
Mohou se však využívat i prostředky nespisovné - jejich využíváním chce autor přiblížit nějaké prostředí, charakterizovat hrdinu apod.
Z nespisovných prostředků jsou využívány zejména:
dialektismy /nářeční slova/
slova citově zabarvená
vulgarismy
slangové výrazy
slova i tvary obecné češtiny
Umělci tvoří velmi často tzv. obrazná pojmenování /tropy/ - vytvářejí neočekávaná spojení slov, přenášejí význam apod.
K obrazným pojmenováním patří:
metafora
- přirovnání na základě podobnosti - v jediném pojmenování spojuje dva významy :
přímý význam slova pro obraz jevu /perly-klenoty/
na základě vnější podobnosti i přenesený význam slova /perly rosy-kapky rosy, kapka je podobná perle/
Metafora může být vyjádřena různými způsoby - od nejjednoduššího způsobu přívlastkového např. stříbrný vítr, až po složité větné a veršové konstrukce
personifikace
- je prostředek, jímž se pojmenování vlastností nebo činů živých bytostí přenáší na předměty neživé. Je založena na metafoře.
Např.
Na zemi se v liliovém dolu hrbily zapadané střechy chalup. (Karel Václav Rais)
...ticho, do něhož mrkalo jen několik osvětlených okének... (Karel Václav Rais)
metonymie
- je vedle metafory druhým základním typem tropu jedná se o přenesení významu na základě věcné souvislosti
město /sídelní forma/ ... a město čeká, úzkost ve zdech svých ... (Jaroslav Seifert) - /město - všichni obyvatelé - čekají plni úzkosti/
Viděli jsme sůl, textil, lodi, vagony, uhlí, kovy, sklo. /Nemetonymické vyjádření by bylo : Navštívili jsme solné doly, středisko textilního průmyslu, loděnice.../
synekdocha
- je metonymická záměna pojmenování na základě věcných vztahů kvantitativních, obvykle části za celek.
„Tak už jsem tady,“ řekly veverčí zuby. (Karel Čapek) /místo ...řekl pán
s veverčími zuby/
perifráze
- je opis, kterým se vystihuje určitý jev nebo děj pomocí typických znaků
„Nenadála jsem se, že se tak brzy u vás budou péci svatební koláče.“ (Vojtěch Martínek) /místo: že budete tak brzy strojit svatbu/
Za trochu lásky šel bych světa kraj, jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí. (Jaroslav Vrchlický)
eufemismus
- znamená zjemnění, zjemňuje výrazy, které pro nás znamenají nepříjemné představy
Až bude růst nade mnou tráva. (Petr Bezruč)
hyperbola
- nadsázka, zveličení výrazu
„tisíckrát tě líbám“
oxymoron
- zdánlivě nelogické spojení dvou slov /živá mrtvola/, jednoho z takto používaných slov užíváme ve významu posunutém nebo přeneseném