Karel Čapek - Válka s mloky

Karel Čapek – Válka s mloky

kapitán J. van Toch G.H.Bondy - kapitán průmyslu pan Povondra - jeho vrátný mloci = mořský čert, ještěrka, Tapa Boys, salamandři,Kniha první - Andrias ScheuchzeriKapitán lodi Kandong Bandoeng J. van Toch (syn krupaře Vantocha z Jevíčka) pracoval pro společnost hledající perly. Jeho úkolem bylo nacházet nová loviště, v tehdejší době byly perly nedostatkovým zbožím. Jednou zastavil na ostrůvku Tana Mosa, setkal se s domorodci a požádal je o povolení pro lov pár perel. Jediným místem s perlami je záliv Devil Bay, zde však žije zvláštní druh mloků, kteří jsou nazýváni mořskými čerty a všichni se jich bojí. Kapitán se i přes varování domorodců vydá na lov perel. Do hlubin se postupně ponořili dva lovci, oba se vynořili s hrůzou, jeden bez nože, a vypráví o tisících mloků. Kapitán na ně dále nenaléhal. Každý večer se vydával na ostrov a vracel se až za svítání. Jeho podřízení se ho tajně vydali sledovat, viděli ho mluvit na nějaké zvířata, jenomže než si je stihnou prohlédnout, vyplaší je. Na druhý den opustili námořníci ostrov. Kapitán požádal nadřízené o roční dovolenou a vydal se na ostrov s lovcem žraloků.

Při dovolené v Jevíčku se setká s novináři (Golombek, Valenta), kteří o něm a jeho zážitcích s lovem perel chtěli napsat článek. Nabídnul jim kšeft s perlami, ale chtěl velké množství peněz, takže odmítli. Díky nim se dověděl o G.H.Bondym, prezident správní rady MEAS ("kapitán" našeho průmyslu), náhodou ho van Toch znal z dětství, právali se. Vrátný Povondra ho nejprve nechtěl pustit dovnitř, ale nakonec ho ohlásil. Bondy byl nejprve zklamaný a znuděný, kapitán mu ale začal vyprávět svůj příběh o mlocích, které potkal na ostrově a kteří byli velmi učenliví (nazýval je tapa-boys). Kapitán s nimi obchodoval - vyměňoval nože za perly, které mloci velmi lehce získávali z mořského dna díky dobrým potápěčským schopnostem. Díky nožům se mloci mohli bránit nepřátelům, hlavně žralokům, a mohli se v klidu rozmnožovat. Příběh Bondyho zaujme, kapitán ho žádá o loď, na které by mohl mloky převážet a zároveň by s ní mohl obchodovat s nějakým Bondyho zbožím, díky tomuto nápadu dostal od Bondyho loď, se kterou mohl mloky přepravovat na jiná pobřeží bohatá na perly. Jeho posádka si o této přepravě myslela svoje, ale nic nahlas kapitánovi neřekli.

Mloci nezůstali utajení dlouho. V jedné laguně potkalo pár lidí ještěry (jednalo se hlavně o mladou herečku, která chtěla natočit film, kde by ji mloci, nazývaní tritoni, uctívali jako bohyni; jejího přítele a dva známé s posádkou jachty), natočili a vyfotili je, jednoho dokonce zajali. (Mloci jim přinesli perly, chtěli za ně nože, ale oni nechápali, na co by jim nože byly.) V novinách se o nich začalo psát a začali i odborné studie. Vědci tvrdili, že je to druh mloka. Každý jim ale říkal jinak. Nejrozšířenější byla teorie, že se jedná o téměř vyhynulý druh pravěkého ještěra Andrias Scheuchzeri. Jeden z mloků se dostal do anglického ZOO, kde se stal velkou atrakcí. Hlídač pavilonu ještěrů, pan Greggs, zjistí, že tento mlok sice umí mluvit, ale jenom opakuje některé věty, které návštěvníci pronášeli. Pan Greggs se rozhodne, že ho bude učit mluvit a myslet. Naučí ho i číst, ale Andy říká jen to, co slyší bez složitých myšlenkových pochodů. Lidé mu dávali mnoho sladkostí, a tak zemřel na žaludeční a střevní katar.