Kytice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kytice
Karel Jaromír Erben
Základní informace:
Veršované dílo, básnická sbírka
Balady ( básně s pochmurným dějem a tragickým koncem)
Nese prvky romantismu
Autor popisuje obraz dávných lidových představ a názorů na život
Objevuje se zde boj člověka s přírodou nebo s nadpřirozenými silami (bezmocnost), porušení mravního ideálu = vina a trest
Trest vždy převyšuje provinění postav básní
Básnická sbírka 13 básní (11 balad, úvodní Kytice, závěrečná Věštkyně)
Český romantismus
České báje a pověsti –inspirace pro tuto sbírku
Poprvé vyšla r. 1853
Celý název: „Kytice z pověstí národních“
vylíčena koncepce světa a lidského údělu, vystupňování důsledků za lidské činy a provinění
často zmrazující pointa
lyricko – epické
poezie, balada, pověsti, legendy
Jazyk:
spisovný jazyk (zastaralý), tzv. baladická zkratka = zhuštěný a úsporný jazyk, často neslovesné věty bez spojek, citoslovce – dějový spád + dramatičnost, zvukomalba, naléhavost a mystičnost (pohádkové a kouzelné prvky), časté personifikace (připisování lidských vlastností neživým předmětům nebo věcem) nebo metafory
rým sdružený a střídavý
apostrofa (Maria, panno přemocná), epizeuxis, eufemismus (již na něm roste trávníček)
Myšlenka, motivy díla:
lidské neštěstí, které nezpůsobí společnost, ale člověk sám tím, že poruší zákony
za své činy krutě potrestaní
Děj:
13 básní
Kytice: Svou sbírku z "pověstí národních" zahájil Erben básní nazvanou Kytice. Také tato báseň vychází z lidové pověsti, která se prý vypravuje v Klatovském kraji. Báseň také odůvodňuje, proč se celá knížka jmenuje Kytice. Skromná kytice z květů mateřídoušky, vyrostla na matčině hrobě. Osiřelé děti pak z jejích kvítků čerpaly útěchu. Takovými květy mateřídoušky jsou i prosté pověsti naší vlasti, kterými Erben chtěl získávat srdce osiřelých synů a dcer matky vlasti. Hned v úvodu tedy zazněl silný vlastenecký cit.
Zemřela matka do hrobu dána,
siroty po ní zůstaly;
i přicházely každičkého rána
a matičku svou hledaly.
I zželelo se matce milých dítek;
duše její se vrátila
a vtělila se v drobnolistý kvítek,
jímž mohylu svou pokryla.
Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateřídouškou nazvaly.
Mateřídouško, vlasti naší milé,
vy prosté naše pověsti!
Natrhal jsem tě na dávné mohyle,
komu mám tebe přinésti?
Ve skrovnou já tě kytici zavážu,
ozdobně stužkou ovinu;
do širých zemí cestu ti ukážu,
kde příbuznou máš rodinu.
Snad že se najde dcera mateřina,
jíž mile dech tvůj zavoní;
snad že i najdeš některého synajenž k tobě srdce nakloní.
Poklad:
Námět známý po celé Evropě
Děj básně je založen na staré legendě, že se na Velký pátek při čtení pašijí otevírají skryté poklady. Báseň začíná slovy: "Na pahorku mezi buky kostelíček s věží nízkou….