Literární interpretace č. 12 - Proměna
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
4. JAZYKOVÁ VRSTVA
Dílo je napsané spisovným až úřednicky/publicisticky strohým jazykem s nulovým použitím hovorového nebo nespisovného výraziva a minimálním užitím archaismů či historismů (např. ještě nešikovně tápaje). Autor chtěl spíše vystihnout podstatu jednotlivých situací a neretardovat děj zbytečnými přívlastky a okrasami. Kromě srozumitelnosti se Kafka taktéž snažil nezachycovat příliš emocí, aby poukazoval na onu absurditu mezi racionálním přijetím reality a jakýmsi temným blížícím se koncem pro
hlavního hrdiny. Přesto šlo najít pár jazykových prostředků – např. řečnická otázka (např. „…co ale máme dělat?“), hyperbola (např. „Má tisíckrát pravdu“), přirovnání (např. „hřbetě tvrdém jak pancíř“), epizeuxis (např. „Maminko, maminko“) nebo apostrofa („Ach bože, ach bože!“).
VLASTNÍ NÁZOR
Dlouho jsem hledal ideální přízvisko vystihující toto dílo, došel jsem ke konsensu, že Proměna je povídka plná rozporů. A to nejen mezi postavami, ale i mezi jejími čtenáři. Jakoby nám sám autor vložil do mozku představu, že jsme se proměnili ve hmyz. V tomto experimentu se pak vyžívá a pozoruje, jak nás příběh pohlcuje, řekl bych až do morku kosti. Z postav mi nebyl sympatický nikdo, vyloženě antipatický zřejmě jen nájemníci; je to těžké posuzovat, když je děj vyprávěn pouze zpoza jedné postavy, a to hmyzího člověka. Přitom bych nezařadil povídku mezi žánry jako thriller, psychologické drama či horor, autor netlačí ani na jednu naši emoci. Spíš nás nutí přemýšlet o absurditě oné události a jak se poté věci odvíjejí a jaká postava nově vzniklou situaci, jak řeší. A přiznám se, že jsem po naprosto sociálně neempatickém konci ještě dlouho zíral s ústy dokořán, jak si autor ‚dovoluje chudáka Řehoře takto pohřbít‘. Jako čtenář spíše klasičtější literatury jsem si musel zvyknout na zvláštní začátek, jiný průběh a hlavně zcela odlišný konec.
Povídku bych doporučil jen opravdu vyspělým a sečtělým lidem. Je sice psána srozumitelně, nicméně čtenář se musí mít neustále na pozoru a na dílo by měl celkově být soustředěn. Rozhodně doporučuji i hromadné čtení a diskuzi, neboť podle mě každý čtenář pojme a zrecenzuje toto Kafkovo dílo absolutně jinak.
Použitá literatura:
Kafka, F. (překlad Kafky, V.): Proměna. B4U Publishing: Praha. 2007