Literární interpretace - Dekameron

1. VLASTNÍ NÁZOR

Dílo na mě působilo silným dojmem, a to nemusí být jen ovlivněno poměrně silným erotickým nábojem, ba přesným vyobrazením středověké společnosti nejen v Itálii, ale i po celé tehdejší Evropě. Z díla je očividná nenucenost a Boccaccio se snaží ve vyprávění příběhů působit nestranně, ne-li ignorantsky vůči prohřeškům daných postav. Ale to je dobře, jelikož tím poukázal na uvolněnou náladu renesanční Itálie. Naopak si tady tu jakoby nezaujatost vynahrazuje v promluvách uprostřed a na konci, kde se co nejslušněji, přesto však intenzivně staví proti veškerým pokrytcům, kteří sami páchají podobně ohavné činy jako ve stu novel. Všechny čtené příběhy jsou vtipné, svižné, autenticky popsané a jak jsem již psal, nachází se v nich spoustu ponaučení, která se dají vztáhnout na jakoukoli společnost v dějinách lidstva. Čili ano, Dekameron rozhodně můžeme označit za dílo věčné a nadčasové. Tím, že dokáže svou trefností dráždit zakomplexované představitele šlechty a církve jen přibývá na váze. Nejkrásnější doložení nové éry vrcholného středověku je samotný rámcový děj. Deset mladých Florenťanů se rozhodlo utéci ze stínu rozvrácené gotické středověké společnosti postižené morem. A přes bránu oněch líbezných deseti dní představující renesanci dospěli k vznešenostem života samotného - láska, radost, spjatost s přírodou atd. Tato krásná metafora byla použita ve správný čas na správném místě. V deseti čtených příbězích se uctívání estetična mísí s již zmíněnou kritikou středověké společnosti. Nejoblíbenější příběh byl čtvrtý ze šestého dne, jelikož nám ukázal, že i prostý kuchař má neuvěřitelné množství důvtipu.

1. Použitá literatura:

• Boccaccio, G. (překlad Procházky, A.): Dekameron. Edice Omega: Praha. 2014

• https://cs.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Boccaccio