Literární interpretace - Pásmo od Apollinairea
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Šimon Žáček, 3. B
LITERÁRNÍ INTERPRETACE č. 9
Název díla: Pásmo
Autor: Guillaume Apollinaire
Přeložil do češtiny: Karel Čapek
Základní informace o autorovi: Guillame Apollinaire (r. 1880 – r. 1918) byl významným francouzským básníkem na přelomu 19. a 20. století. Jeho matka byla polskou šlechtičnou a otec pro svou krátkou působnost v Apollinairově životě zůstává neznámý. Dětství prožil v Monaku a později se přestěhoval do Paříže. Zde postupně zakládá několik novátorských novin a časopisů (např. Ezopova hostina nebo Pařížské večery) a vytváří svá klíčová díla. Mezitím byl roku 1911 krátce pozdržen ve věznici La Santé, jelikož byl jedním z podezřelých z krádeže fénických sošek. Avšak ani toto ani jeho pozdější zranění během první světové války Apollinaira nezastavilo v neustálé tvorbě, jíž se zařadil do legendární Monparnasské umělecké komunity v Paříži. Roku 1918 se oženil, bohužel krátce nato ve svých 38 letech zemřel následky nákazy španělskou chřipkou. Dodnes je označován za pokrokového a inovativního poetu, zakladatele nové moderní lyriky, jehož dílo (hlavně sbírky Alkoholy, Kaligramy, Nalezené básně nebo avantgardní dramatické libreto Prsy Tiréziovy) obsahuje avantgardní a surrealistické prvky – z toho důvodu jsou jeho básně označovány jako kubofuturistické. Mezi jeho současníky lze zařadit třeba básníky Maxe Jacoba, Blaise Cendrarse nebo autorovu partnerku Marie Laurencin. Pásmem (rozsáhlá volná báseň), z něhož vznikl samostatný žánr, inspiroval několik světových i českých básníků (např. Karel Čapek).
1. Literární druh díla: lyrika
Literární žánr díla: pásmo
Námět díla: Surrealistická úvaha o životě založena na volných asociacích, prolínání
několika skutečností, ztráta významu vzdálenosti, reflektování autorova vztahu ke světu a jeho vzpomínek mísících se s přítomností.
2. TEMATICKÁ VRSTVA
Děj: Zdánlivě se v této básni nic neděje, ale pozorné oči mohou najít jakési tři části, ze kterých se Pásmo skládá. První částí se autor loučí s věcmi z minulosti a vítá přítomnost 20. století, které je plné dynamického až chaotického způsobu života. Ve druhé části se s autorem vydáváme do různých evropských míst a měst (např. Praha, Amsterodam, Marseille, Středomoří). V části třetí se Apollinaire zamýšlí nad životem samým, přirovnává život k opojení alkoholem a ač jeho vzpomínky nejsou jen světlé, v důsledku je za něj vděčný. Děj je zásadně zdynamičtěn absencí jakýchkoli interpunkčních znamének a vystihnutím několika různých tematických celků a pocitů v pár verších. Absentuje taktéž retardace děje a přímá či nepřímá řeč. Verše jsou rozděleny do strof s libovolným počtem veršů, převažuje tu rým sdružený AABB, avšak není to pravidlem.