PETR BEZRUČ - SLEZSKÉ PÍSNĚ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Červený květ
symbol červeného květu z kaktusu jako něco nového, revoltujícího, nepochopeného, autor se možná vidí sám v červeném květu; kaktus – drsný jako některé duše, které prošly životem; básníkem je myšlen František Ladislav Čelakovský, který napsal báseň Kaktus
Labutinka
Autor se zamiloval do Labutinky, její rodiče mu slíbí její ruku až za několik let. Po letech se básník vrací a dozvídá se, že mu Labutinka není věrná a patří všem, kteří ji chtějí. Básníkovi to láme srdce a rozhodne se žít bez její lásky.
Kantor Halfar
Učitel Halfar je trnem v oku okresnímu inspektorovi, protože v polské části vyučuje v češtině. Za tuto opovážlivost je potrestán – nemůže získat místo ve škole, které by si přál, a tak i vyšší plat. Kvůli tomu se nemůže ani oženit a zůstane sám. Halfar je nešťastný a končí tragicky – oběsí se.
70 000
národnostního báseň
Ve Slezsku zbylo už jenom sedmdesát tisíc Čechů. Sto tisíc lidí bylo poněmčených, sto tisíc popolštěných, autor krizi přirovnává ke kopání sedmdesáti tisíců hrobů; lidé prosí Boha, ale marně. Autor volá markýze Géra, aby dal lidem sedmdesát tisíc beček, aby se všichni opili, než zahynou.
řečnická otázka: ...smíme žít?
anafora (opakování stejných slov na začátku veršů nebo strof): Sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili...
Maryčka Magdónova
sociální báseň
Hlavní postava dívka Maryčka ztratí otce, když opilý spadne a poraní si lebku. Její matka taky zemře, porazí ji vůz s uhlím. Maryčka a její mladší sourozenci tak zůstanou sami. V zimě, když hrozně mrzne a všichni hladoví, vypraví se dívka do lesa markýze Géra. Načapá ji burkmistr Hochfelder a vše poví policii. Pro dívku si přijde policista a odvádí ji podél Ostravice na stanici. Cestou Maryčka přemýšlí o potupě i o svých sourozencích, kteří budou hladovět. V zoufalství se vrhne ze skály a zabije se.
na konci každé sloky (kromě 10. sloky) opakováno její jméno
řečnické otázky: Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? / Budeš jim otcem a budeš jim matkou? / Myslíš, kdo doly má, má srdce taky / tak jak ty, Maryčko Magdónova?
Ostrava
Snad nejznámnější Bezručova báseň popisuje těžkou práci horníků v těžkých podmínkách a je ostrou kritikou jejich utlačovatelů. Je napsána z pohledu chudých dělníků. Upozorňuje na propastné rozdíly mezi horníky a šlechtou. Je i určitou výzvou ke vzpouře. Autor doufá ve spravedlivou budoucnost