451 stupňů Fahrenheita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Typy promluv:
Dialogy
monology – monolog Beattyho o historii požárníků, úvahové pasáže Montaga
Tropy a figury:
metafory, metonymie, hyperbola („Když někdo umře za pět minut už se veze…“), personifikace
Medailonek autora:
nar. ve st. Illinois
díky své švédské matce seznámen s evropskou kulturou a mytologií
mezi jeho dávné předky patřila jedna žena upálena jako čarodějnice
jeho dědeček i pradědeček byli vydavateli novin
ve 3 letech se na jednom kouzelnickém představení rozhodl stát se spisovatelem (také ho lákalo kouzlení)
absolvoval středoškolské vzdělání, pak vystřídal řadu zaměstnání (např. byl kamelotem)
mnoho času trávil v místní knihovně, kde se vzdělával jako samouk
jeho citát:
„Knihovny mě vychovaly. Nevěřím na vysoké školy a univerzity. Dokončil jsem střední školu v době krize, neměli jsme peníze. Nemohl jsem jít na vysokou, a tak jsem chodil do knihovny tři dny v týdnu po dobu deseti let.“
rád četl díla Wellse, Verna a dalších
rodina pobývala i jinde kvůli práci otce, od jeho 13 let nakonec trvale v Los Angeles (zde studium stř. školy i psaní v knihovně)
publikoval v různých sci-fi magazínech, vydával takový časopis i sám (říkalo se jim fantaziny)
po 2. svět. válce se oženil a pak žil celý život se svou ženou, dcerami
a smečkou koček
celý život odmítal počítač i řidičský průkaz: stačil mu psací stroj a telefon
Kontext autorovy tvorby:
sci-fi romány, povídky, básně, eseje, později v kariéře i detektivní romány
bývá označován za tvůrce sci-fi, sám sebe tak zcela neškatulkoval
jeho pojetí sci-fi je soft sci-fi, někdy je označován za magického básníka
sci-fi (bohatý poetický jazyk)
neoslavuje pokrok techniky a lidstva: varuje před rychlejším vývojem technologií oproti mravnímu rozvoji (etické otázky)
varuje také před nukleární válkou
Marťanská kronika (1950)
tento soubor povídek značný úspěch
ihned se stává spisovatelem
této knize mluví jako o fantazii, tedy o vymyšleném světě („to by se nemohlo stát“)
odehrává se v budoucnosti: ve 3. tisíciletí
vědecký pokrok předběhl morální vývoj lidstva: zač. v r. 1999 objevitelskými výpravami na Mars
pozemšťané kolonizují Mars a zároveň ničí vyspělou civilizaci Marsu (analogie s kolonizováním Ameriky), např. pozemskou infekcí
na Mars nakonec pozemšťané přesidlují po zničení své planety atomovou válkou
Volná trilogie odehrávající se v Zeleném městě – Pampeliškové víno, Tudy přijde něco zlého, Sbohem léto – z části autobiografické, dětství malého chlapce uprostřed amerického Středozápadu
Historický kontext:
(Většina uvedena v doslovu Podobenství podle Montaga…)
2. světová válka – nejkrvavější válečný konflikt v dějinách → ovlivnění společenského, politického i uměleckého vývoje 2. poloviny 20. století
snaha zabránit dalším válečným konfliktům (vznik OSN)
rozdělení světa na dva póly, studená válka (1949)
expanze moderních technologií, kosmonautiky, jaderného výzkumu
60. léta – hippies
další válečné konflikty (Vietnamská, Korejská válka, Karibská krize,…)
postupné „zmenšování“ světa díky komunikačním technologiím (hlavně od 90. let)
globální problémy konce 20. století zasahující do dnešní doby – civilizační choroby, AIDS, populační exploze v zemích 3. světa, mezinárodní terorismus