7. Antoine de Saint Exupery - Malý princ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Hlavní myšlenka: Střet dětského světa se světem dospělých, vyzdvihnutí dobrých lidských vlastností (láska, upřímnost, lidskost, aj.), kritika těch špatných (materialismus, sobectví, uspěchanost, domýšlivost, ješitnost, aj.), zklamání a úzkost z odlidštěné, uspěchané a zmechanizované civilizace. Mít kamaráda, to je pravé lidské štěstí.
„Co je důležité, je očím neviditelné“ = nezáleží na tom, jak člověk vypadá navenek, důležité je to co nosí uvnitř.
Členění: věnování, 27 krátkých kapitol
Kompozice: rámcová: vyprávění je chronologické (děj na sebe časově navazuje) i retrospektivní (návrat v čase)
Forma vypravování: ich forma
Použité literární prostředky:
spisovně
metafora (př. stará opuštěná skořápka, kroužek barvy měsíce)
přirovnání (př. klesl pomalu, jako padá strom)
personifikace (př. hvězdy se tiše smějí, vítr dlouho spal, studna zpívá)
hyperbola (př. nekonečná poušť)
zvukomalba (př. zanechávejte za sebou lehký kovový šelest)
epiteton (př. chvějící se slunce)
oxymóron (př. jste krásné, ale prázdné)
symboly (př. liška – chytrá, růže – krásná, pyšná, baobab – symbol expanzivního a pustošivého zla)
přímá řeč (př. „Tady je mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“)
nepřímá řeč – pokaždé když princ opouští nějakou z navštívených planetek (př. Dospělí jsou rozhodně moc a moc zvláštní, říkal si v duchu cestou.)
Klíčové pojmy:
pohádka = rysy – šťastný konec, fiktivní příběh, boj dobra se zlem, nadpřirozené bytosti, aj.
filosofická pohádka
alegorie = pravý význam je skryt, obsahuje druhý, hlubší a skrytý význam
UKÁZKA:
V tom se objevila liška. „Dobrý den," řekla.
„Dobrý den," zdvořile odpověděl malý princ. Obrátil se, ale nic neviděl.
„Jsem tady, pod jabloní...," řekl ten hlas. „Kdo jsi?" zeptal se malý princ. „Jsi
moc hezká…" „Jsem liška," řekla liška.
„Pojď si se mnou hrát," navrhl jí malý princ. „Jsem smutný..."
„Nemohu si s tebou hrát," namítla liška. „Nejsem ochočená."
„Tak promiň," řekl malý princ. Chvíli přemýšlel a a pak dodal: „Co znamená ochočená?” „Ty nejsi zdejší," řekla liška, „co tu hledáš?"
„Hledám lidi," odvětil malý princ. „Co znamená ochočená?"
„Lidé," řekla liška, „mají pušky a loví zvířata. To je hrozně nepříjemné. Chovají také slepice. Je to jejich jediný zájem. Hledáš slepice?" „Ne," řekl malý princ. „Hledám přátele. Co to znamená ochočená?"
„Je to něco, na co se moc zapomíná," odpověděla liška.
„Znamená to vytvořit pouta…" „Vytvořit pouta?" „Ovšem," řekla liška. „Ty jsi zatím pro mne jen malý chlapec podobný
statisícům jiných malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mě také nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liška podobná statisícům lišek. Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já