Ivan Olbracht - Nikola Šuhaj loupežník

Nikola Šuhaj loupežník

• Literární druh – epický baladický román

• Literární žánr – próza

• Charakteristika prostředí: Zakarpatská Ukrajina, vesnice Koločava, 1. sv. válka a poválečná léta

• Hl. myšlenka: úsilí zachytit dokumentárním způsobem krásu kraje a prastarý vztah tamějších obyvatel k přírodě, jejich pověrčivost a jedinečnost, postava přerůstá v očích venkovanů v bájeslovnou přírodní sílu =) splynutí s ničivou silou nezkrotné přírody, obrazy na rozhraní pravdivosti a fikce, reality a mýtu =) Nikola je živou legendou v boji proti bezpráví

• Charakteristika postav (u tragédie = repliky):

  • NIKOLA ŠUHAJ – vojenský zběh, zbojník (individuální odboj) – bohatým bral a chudým dával, statečný, odvážný, ztělesňoval touhu lidí po svobodě, odboj proti křivdě a bídě, zabíjel jen v sebeobraně

  • ERŽIKA – Nikolova milá, obětavá statečná

  • BRATR JURA – opatrný, nedůvěřivý, zabíjel, aby nahnal strach

• Kompozice:

  • Perspektiva a výrazové prostředky se dynamicky proměňují

  • Kniha je rozdělena na 6 povídek – Kolitba nad Holatýnem, Koločava, Nikola Šuhaj, Oleksa Dovbuš, Eržika, Přátelé

• Vypravěč:

  • Er-forma, sleduje příběh zvenčí, sympatie na straně Nikoly Šuhaje, zná patrně příběh skutečného Nikoly i legendu, což prolíná dohromady

• Jazykové prostředky:

  • Bohatý jazyk, používá místní výrazy, archaismy, křesťanské motivy, básnické opisy

  • Spisová čeština, hovorová řeč, nářečí, rčení

  • Dramatičnost vyprávění, prvky lidové slovesnosti

• Námět:

  • Dvě dějová pásma se prolínají: vlastní příběh Nikolův (skutečnost) a motiv lidové pověsti (legenda o jeho nezranitelnosti střelou)

  • Nešťastný osud Nikolův a Eržiky souvisí s nešťastným osudem celého kraje (krása, ale chudoba a zaostalost)

• DĚJ:

Nikola se svým přítelem dezertoval z uherského vojenského pluku v Ďarmotech a na nějakou dobu našli úkryt u staré čarodějnice. Ta je však hodlala oženit se svými dcerami Vasjou a Jevkou a také jim dala vypít lektvar, který zajišťoval nezranitelnost střelnou zbraní. Nikola však miloval svoji Eržiku, a tak utekl a vrátil se do své rodné Koločavy. Ale protože byl zběh, musel se ukrývat po lesích a v horách. Po válce se s Eržikou oženil, ale nuzný život jej vrátil zpátky do hor. Shromáždil kolem sebe skupinu chlapců, ke kterým patřil i jeho bratr Jura, a stal se zbojníkem, který bohatým bral a chudým dával. Lidé s touto zbojnickou skupinou sympatizovali a často jim v potížích pomáhali. Četníci se dlouho marně snažili Nikolu dopadnout a když ho jednou přece jen polapili, tak Eržika jednoho z nich podplatila a Nikola se opět dostal na svobodu. Jeho pronásledování bylo marné, všechny kulky se mu jako zázrakem vyhýbaly. Když ale Nikola zastřelil jednoho četníka, svého soka v lásce, byla na jeho hlavu vypsána odměna. Bratr Jura jej varoval před zradou přátel, Nikola však na jeho rady vůbec nedbal. Nakonec byli oba dva svými zrádnými kamarády – Ihnat Sopko, Danilo Jasinko a Adam Chrepka – ubiti sekyrou. Nikola však v srdcích lidí nezemřel, stal se pro ně symbolem svobody a touhy po spravedlnosti.