Nikolaj Vasiljevič Gogol - Revizor
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Nikolaj Vasiljevič Gogol - Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol:
Ruský prozaik a dramatik, narodil se na Ukrajině v r. 1809
Po studiu odjel do Petrohradu, kde se stal úředníkem
Od roku 1831 začal psát své osobité prózy. Spojením grotesknosti a ironičnosti s osudovou tragikou navázal Gogol na Puškina a ovlivnil Dostojevského
V díle revizor Gogol odsuzuje společnost složenou z chladných, malicherných a všedních povah. Ideálem je mravně dokonalá společnost
Námět na Revizora mu poskytl Alexandr Sergejevič Puškin, který mu vyprávěl, jak byl jednou na své cestě považován za tajného vládního úředníka
Zemřel v r. 1852 a Rusko tak přišlo o prvního velkého realistu
Další tvorba:
Večery na samotě u Dikaňky
Podobizna
Petrohradské povídky
Mrtvé duše
Ženitba
Zařazení autora:
Doba –
Na počátku 19. století vedlo Rusko Napoleonské války
Většina obyvatel Ruska byli rolníci a stále existovalo nevolnictví. Životní úroveň byla mizerná
Co se týče literatury, v Rusku se více kritizovalo, kvůli nepřátelům a nepořádku v Rusku. Literatura v realismu suplovala vědu a techniku
Představitelé: Anton Pavlovič Čechov, Lev Nikolajevič Tolstoj
19. stol.
Směry:
Realismus
Významní současníci:
Mark Twain – Amerika – Dobrodružství Huckleberryho Finna
Hans Christian Andersen – Dánsko – Ošklivé káčátko
Charles Dickens – Anglie – Oliver Twist
Stanislav Kostka Neumann
Rozbor díla:
První vydání:
1836
Literární druh:
drama
Literární žánr:
komedie o 5-ti jednáních
Téma:
Anekdotický (satiristický a groteskní) příběh o falešném revizorovi
Záměr díla:
Opírá se o reálnou situaci v život tehdejšího Ruska a mravní úpadek, pojítko mezi lidmi, klam a lež
Zaměřeno proti úplatkářství, křivé tváři maloměstského života
Zobrazil tehdejší ruskou společnost z jiného zorného úhlu
Ukazuje ruskou společnost deformovanou byrokratismem, pokřivenou peněžní morálku
Hodnoty duchovního života a lidské porozumění zatlačeny do pozadí
Místo & doba děje:
Provinční ruské městečko Gubernie
Během cca jednoho dne
Vládne zde korupce
Nepořádek v místní nemocnici, ve škole a také na místním soudě
Jazykové prostředky:
– Občas i lehce archaické výrazy
– Jednoduchý, spisovná i nespisovná čeština
– hovorové výrazy
– postup vyprávěcí a popisný
– er forma – autor
– ich forma – dialogy
– Využití jazyka postav k jejich charakteristice a vyjádření duševních stavů
– Humorné
– Satira (využívající komičnost, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů)
– Výsměch úplatným úředníčkům
– Příživnickým statkářům
– Nadutým pánům a hlupákům obecně
Zasazení do kontextu díla autora:
Dílo je výsledkem dlouholetého úsilí, chtěl shrnout vše špatné v Rusku a zároveň se tomu vysmát
Námět pochází od Puškina (který mu vyprávěl příběh o tom, jak byl jednou při jakési cestě považován za tajného vládního úředníka. V té době totiž nebylo ničím neobvyklým, přijel-li do okresního města „inkognito“ vysoký státní úředník, aby se přesvědčil, zda je vše v pořádku. Bylo to dáno tím, že car Mikuláš I., vědom si toho, že jeho režim není v Rusku nijak zvlášť oblíben, zřídil zvláštní tajnou policii, jejímž úkolem bylo především pozorovat, kdo se vyslovuje opovážlivě a neuctivě proti vládě nebo proti církvi, nebo vyzvídat, nevznikají-li tajné spolky. Stávalo se tak, že zcela náhodný cestující byl omylem pokládán za tajného agenta nebo revizního úředníka.)