Pojmy + česká poezie 1. polovina 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
v sochařství a malířství inspirace kubismem a expresionismem (Otto Gutfreund, Emil Filla, Václav Špála), dosud ale i realistická tvorba
umělci zakládali různé skupiny a spolky
hojně se překládalo:
Karel Čapek (dílo Francouzská poezie nové doby – překládá z části prokleté básníky, symbolisty, Apollinairovo Pásmo)
Jindřich Horejší (překlady z francouzštiny)
Otokar Fisher (překlady z němčiny, přeložil Goethova Fausta)
Josef Hora (z ruštiny, přeložil Puškina)
z hlediska literatury byla významná skupina Devětsil, založená roku 1920
zakládajícími členy byl teoretik Karel Teige, prozaik Vladislav Vančura a básníci Jaroslav Seifert a Vítězslav Nezval
dále byli členy také malíři, architekti, herci, režiséři a spisovatelé
doba rozvoje divadla a filmu
v roce 1920 přišli do našich kin snímky Charlieho Chaplina
zakládány první filmové ateliéry
jako reakce na revoluční dění v Rusku a stále se prohlubující sociální rozdíly vznikla proletářská poezie
hlavním představitelem Jiří Wolker (sociální balady ve sbírce Těžká hodina)
Stanislav Kostka Neumann, Josef Hora, Jindřich Hořejší, Jaroslav Seifert
poválečný směr civilismus se projevoval a vitalismus se proměňoval dále do moderní vize básnictví: „Poetismus je metoda, jak nazírat svět, aby byl básní.“
poetismus – výlučně český literární směr
vznikl v prostředí Devětsilu v roce 1922 – K. Teige obhajoval nové básnické směry ve stati Nové umění proletářské
Manifest poetismu (1924)
obrazové básně obohatily literaturu kolážemi a humorem
znaky poetismu:
volná obraznost, fantazie, spontánnost, volba konkrétních pojmů, smyslovost, hravost, bez interpunkce
volné řazení asociací, metafor – verš volný i pravidelný
motivy cirkusu, exotiky, ale i přírodní lyrika, milostná poezie
obdiv k civilizaci, velkoměstu
apolitičnost, člověk se má radovat („i dělník se má naučit vidět svět krásný“)
vliv poetismu lze najít i v tvorbě Osvobozeného divadla (založeno 1926)
v polovině 30. let se objevuje surrealistická poezie a také v souvislosti s hospodářskou krizí a sílícím fašismem poezie reflexivní, meditativní, spirituální
typicky sklon k pesimismu, téma smrti
František Halas, Vladimír Holan, Vilém Závada
snaha zachytit skrytou podstatu jevů (ne pro zábavu, ne populističtí)
katoličtí autoři: Jakub Deml, Jan Zahradníček, Bohuslav Reynek
postupně v básních sílí sociální motivy, realistické vidění světa – od radostné hry smyslů se básníci odvracejí a přiklání se buď k surrealismu, nebo k socialistickému realismu
poetismus dál pokračuje v dílech básníků i po válce (60. léta: poezie všedního dne)
Skupina surrealistů založena Vítězslavem Nezvalem (1934)
přešla sem část Devětsilu (Karel Teige, Konstantin Biebl)
navázali na zahraniční surrealisty – André Breton
konec 30. let 20. století ve znamení hospodářské krize a sílícího vlivu fašistického Německa
Nezval nesouhlasí s kritikou Sovětského svazu a Stalina, nevěřil zprávám o rudém teroru a pracovních táborech na Sibiři