Světová poezie na počátku 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Světová poezie na počátku 20. století
Umělecké směry na počátku 20. století
společnost ovlivněna vědecko-technickými objevy a vymoženostmi
měnil se způsob života hlavně ve velkých městech (elektřina, automobily)
rozvíjela se filmografie, film (napřed němý, od konce 20. let již zvukový)
po první světové zájem o zábavu: vznikaly biografy a kabarety, rozšířila se nabídka tiskovin
díky vynálezu gramofonu a rádiového vysílání (od poloviny 20. let) se začala formovat masová kultura
v moderní architektuře se prosazovala jednoduchost a funkčnost (stavby zbaveny zbytečných ozdob), vítězí geometrie a rytmus
vznik centra nové kultury a architektury – Bauhaus ve Výmaru
konstruktivismus a funkcionalismus
umění na přelomu 19. a 20. století charakterizujeme slovem moderna, moderní umění
pro nové umělecké směry vznikající od počátku 20. století se vžil pojem avangarda (volně přeloženo jako předvoj) – tvorba umělců ukazující nové postupy, pokrokové umění
umělci tvoří individuálně, nebo se sdružují do skupin
typické bylo vydávání různých prohlášení a manifestů, ve kterých protestovali proti starému a obhajovali nové principy tvorby
Nové umělecké směry
reakcí na vnější zobrazení světa v impresionismu byl expresionismus – ten zdůrazňoval vnitřní prožitek
skupina Der Blaue Reiter v Německu, malíř Edward Munch, básník Georg Trakl
zjednodušování předmětů na základní geometrické útvary – kubismus – zobrazuje předmět z více úhlů současně, stejně tak i v literatuře se téma zobrazuje – rozkládá – do proudu metafor na základě volných asociací
Apollinairovo Pásmo označováno jako kubofuturistická báseň
z obdivu k technice a rychlosti vycházel futurismus – futuristé odmítali konzumní způsob života a tehdejší umění, obdivovali sílu strojů, techniku, a dokonce obhajovali válku jako nutnou očistu lidstva
italský básník F. T. Marinetti
futuristé zavedli nový způsob psaní veršů bez interpunkce podle teorie osvobozených slov – tvořili kaligramy a heslovité básně plné patosu a výzev
jako reakce na absurditu a nesmyslnost války vznikl v roce 1916 dadaismus – je pro něj typická hravost a snaha uniknout skutečnosti
zakladatelem francouzský básník Tristan Tzara (Člověk aproximativní, Návod, jak vytvořit dadaistickou báseň)
surrealismus (z fr. nadrealistický) – jde o metodu tvoření, při níž je fantazie nezávislá na vnější realitě, pomocí tzv. volného toku asociací bez rozumové kontroly vzniká dílo, které má pravdivě odhalovat podstatu (vliv psychoanalýzy a Sigmunda Freuda)
básníci André Breton (Manifest surrealismu) a Louis Aragon (Maldorovy zpěvy pornografie), malíř Salvator Dalí
na principu volných asociací vznikl v próze tzv. proud vědomí – tedy nový literární směr a zároveň metoda psaní
James Joyce, Virginia Woolfová, Marcel Proust