Victor Hugo - Chrám Matky Boží v Paříži

Cromwell – divadelní hra, úvod k tomuto dramatu se stal manifestem romantismu ve Francii. Proti vznešeným ideálům klasicismu postavil jednoduché a sociálně trpící jedince.

Bídnici- pěti dílný společenský román, jehož děj se odehrává v 1.pol. 19. Stol. Hlavní hrdina je Jean Valjean.

Dělníci moře- román pojednávající o hrdinství prostého rybáře, samotáře Gilliata v boji o lásku, proti nespravedlnosti a proti divokým přírodním živlům, které s vypětím všech sil přemáhá, aby zachránil stroj ztroskotaného parníku.

Romantismus (z franc. Slova romantique – jako v románu, ale také tajemný, fantastický) byl umělecký směr 1. pol. 19. stol. Formoval se v období mezi dvěma revolucemi – 1789 ve Francii a 1848 v celé Evropě. Znaky: citlivost, subjektivita, individualismus, rozchod s přítomností, snaha o proměnu světa, světobod, dramatičnost, lyrismus, poezie, historické povídky. Romantický hrdina: je individualista, dostává se do výjimečného prostředí a výjimečných situací, často přichází do konfliktu, který končí nezdarem (rozpor mezi snem a skutečnosti). Romantičtí spisovatelé: nenapodobují přírodu ani klasické vzory, ale tvoří nové estetické hodnoty. Příčina romantického hnutí: zklamání z toho co se kolem děje, neuskutečnění ideálu velké francouzské revoluce 1789 (volnost, rovnost, bratrství), sílicí vliv měšťanstva, průmyslové podnikání, honba za majetkem a osobním prospěchem, nový politický systém (nesvoboda, diktatura)

Architektura – stavitelé nacházeli inspiraci především v gotických stavbách, zejména v anglické a francouzské gotice, ve středověkých rytířských hradech a tvrzích. Požadavek návratu k přírodě přispěl k tomu, že si panstvo oblíbilo život na letních sídlech, obklopených tzv. anglickými parky, které vyvolávaly iluzi volné přírody, byla do nich zakomponována jezírka, ostrůvky, ale i umělé zříceniny, altány, poustevny, vyhlídkové věže. Nejtypičtější ukázkou je u nás zámek Hluboká nad Vltavou v romanticko-gotické podobě nebo zámek Lednice na Moravě.

Malířství – Romantismus se neprojevil nijak výrazně ani v malířství. Užívaly se výrazné barvy, umělci se zaměřovali na vykreslení vypjatých situací a vzrušených momentů v lidském životě, na scény smrti, zápasů, utrpení. Nejvýznamnějšími malíři období romantismu byli Francouz Eugéne Gelacroix ( Hamlet a Horatius na hřbitově) a Němec Caspar David Friedrich (Strom s vranami)

Hudba – Pro tuto dobu bylo přízračné úzké spojení mezi hudbou a literaturou, které se promítlo do písňové tvorby a do vzniku symfonických básní*. Romantická hudba se nejvíce rozvíjela na území Německa a Rakouska, hlavně ve Vídni. Hudební skladatele: Franz Schubert, Carl Maria von Weber, Richard Wagner a Ferenc Liszt

Další představitelé francouzského romantismu:

Alexandr Dumas – Tři mušketýři, Hrabě Monte Christo