ČESKÁ MODERNA%0A
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Maturitní otázka číslo 13
ČESKÁ MODERNA
JOSEF SVATOPLUK MACHAR
OTOKAR BŘEZINA
KAREL HLAVÁČEK
JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC
ANTONÍN SOVA
FRANTIŠEK XAVER ŠALDA
FRANTIŠEK VÁCLAV KREJČÍ
ARNOŠT PROCHÁZKA
JINDŘICH VODÁK
- v této době se stupňují konflikty, především mezi Čechy a Němci a to jak ve městech tak i mezi vládou
- boje o češtinu jako o úřední jazyk
- 1897 – Rakouský premiér Kazimierz Badeni zrovnoprávnil češtinu s němčinou, jenže proti tomu vzniklo velké
množství protestů u Němců - tzv.“prosincové bouře“
- musel se tedy stáhnout, opět jen němčina! V této době úplně mizí strana Mladočechů!
- v politice největší roli získává „Sociální demokracie“ ( L ), dále existují strany: „Realistická strana“ (TGM),
„Agrární strana“, „Křesťanská strana“
- toto uspořádání až do 2.světové války
- krize na politické scéně se dostává i do duchovní sféry, do kultury a do společnosti.
- lidé měli pocit skepse, beznaděje, úzkosti, strachu o budoucnost na konci století – tzv. “nemoc století“
- to všechno mělo samozřejmě i značný vliv na literaturu
ČESKÁ MODERNA
- nová generace mladých, nezkušených ale velmi vzdělaných literátů napsala manifest
- zavrhovali téměř všechno, chtěli nové věci
- manifest České moderny napsal J.S Machar a za spoluzakladatele je považován F.X.Šalda. Podepsalo ho i několik
starších, jako byl V.Mrštík a J.K. Šlejhar, z nové generace např. O. Březina, A.Sova
- 1895 vyšel pod oficiálním názvem: „Manifest české moderny“
- této době také existovala „Katolická moderna“, pro které byla česká moderna příliš radikální, tak se odštěpili, byli
více konzervativní, např.: Sigismund Bouška (kněz) Xaver Dvořák
- program české moderny:
„nepřeklenutelná propast“ mezi jimi a starou generací
volnost slova a přesvědčení
literární kritika na úrovni beletrie
právo na individualismus
požadavek ženské emancipace
požadavek všeobecného volebního práva
- česká moderna je doba, kdy k nám pronikají nové básnické směry! V této době vedle sebe u nás vůbec poprvé
působí 4 básnické směry, paralelně:
realismus - (J.S.Machar)
symbolismus - (O.Březina)
impresionismus - (A.Sova)
dekadence - (K.Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic)
JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864 – 1942)
- narodil se v Kolíně, dětství prožil v Brandýse nad Labem
- jeho otec byl stárkem
- měl maturitu, 30 let pracoval jako bankovní úředník ve Vídni
- byl osobním přítelem T.G.Masaryka, v roce 1918 zastával vysokou funkci na Pražském hradě, později se však
rozchází jejich politické názory
- ke konci života se z něj stal krajní pravičák, fašista, ale když přišel Hitler, tak od svých názorů se stranil, byl však
odvržen národem
- byl básníkem, v novinovém článku: „Dosti Hálka“ srovnává Hálka s Nerudou
- jeho básně jsou skeptické, ironické, rouhačské