KAREL ČAPEK (Seminární práce)

V únoru 1933 vyvolal v širokém kulturním tisku diskusi o povaze a funkci kritiky. V březnu se vzdal předsednictví pražského Penklubu. V červnu 1936 na mezinárodním sjezdu Penklubu v Barceloně ho předseda světové federace G. Wells navrhl za svého nástupce, ale Čapek ihned odnítl. Na konci června se v Paříži zúčasnil mezinárodního kongresu spisovatelských organizací. V červenci cestoval s Olgou a přáteli po Dolomitech automobilem. Na této cestě požádal Olgu o ruku. Na vinohrádské radnici 26. srpna 1935 Karel se oženil s Olgou Scheinpflungovou. Jeho švagr Palivec mu dal do doživotního užívání usedlost Strž ve Staré Huti u Dobříše.

V říjnu byl nominován do komise pro udělování státních cen za literaturu. V červenci cestoval s Olgou po Dánsku, Norsku a Švédsku. V listopadu norský tisk navrhl Čapka na Nobelovu cenu za literaturu. V únoru 1937 navštívil E. Beneše na Pražském hradě.

2.7 Rok 1938

Na přelomu března a dubna 1938 zpostředkoval neoficiální, ale otevřená německé stanovisko na politickou situaci. Na konci června podepsal dopis členů československé sekce spisovatelů na obranu kultury. V září pomáhal formulovat a podepsal Výzvu obce československých spisovatelů. 21. Září pomohl stylizovat prohlášení, vláda oznámila občanům přijetí podmínek francouzké a anglické vlády. V listopadu až prosinci musel Čapek snášet kampaň tisku proti své osobě. Odmítl evakuaci do Anglie, řekl, že musí zůstat s národem.

3. Úmrtí

Koncem srpna 1938 zasáhla dům a zahradu ve Staré Huti povodeň. Čapek se ihned pustil do náročných oprav. V prosinci 1938 si Karel Čapek přivodil lehkou chřipku. Jeho stav se přechodně zlepšil, ale brzy musel znovu ulehnout. Ke chřipce se přidal zánět ledvin a zápal plic. Zemřel na plicní edém (=nahromadění kapaliny v plících) dne 25. prosince 1938, nĕkolik měsíců před okupací Čech a Moravy nacistickým Německem. Je známo, že gestapo plánovalo jeho zatčení. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.

4. Dílo

4.1 Próza

Zářivé hlubiny – knižní vydání jeho povídek otiskovaných v časopisech, napsaných spolu s bratrem Josefem.

Továrna na absolutno – fejetonový román. Lidstvo ziská od inženýra Marka, vynález motoru, kterému může jako palivo sloužit jakákoliv látka. Spolu s tímto zdrojem energie lidstvo postupně získá blahobyt. Při spalování se ale uvolňuje záření – absolutno, které dělá z lidí náboženské fanatiky. Postupně těchto lidí přibývá a s tím začíná chaos. Nakonec vypuká válka, která končí úplným vyčerpáním, pak si teprve lidé uvědomí viníka a všechny motory zničí.

Krakatit – román. Prokop objeví novou, velmi silnou trhavinu, schopnou zničit celý svět. Jeho přítel Tomeš získá kvůli penězům

tajemství krakatitu a uteče. Prokop se ho vydá hledat, aby zabránil zneužití. Na konci se setkává s pohádkovým stařečkem a rozmlouvají spolu o smyslu života. Závěr je postaven na myšlence, že člověk nemá dělat velké skutky, ale jen takové, které mu mají sloužit.