10.-J.-K.-Šlejhar-Kuře-Melancholik

III. část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

• Hovorová čeština, nářečí a slang

• Vyskytují se zde řečnické otázky, autor nabádá čtenáře k zamyšlení nad životem dítěte

• Vyskytují se zde metafory, přirovnání, oxymóron – v lyrických pasážích + nadsázka a ironie

• Rozvitá souvětí, časté přechodníky, obrácený slovosled

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

• (podle textu)

IV. část

Kontext autorovy tvorby

• J. K. Šlejhar

• Spisovatel, přispíval do řady časopisů a novin. Signatářem manifestu české moderny 1895.

• Z velmi chudých poměrů, nedokončil studia – vystřídal mnoho zaměstnání, bída a bezmoc.

• Základní rys jeho děl – život je spojen s utrpením, svět přírodní versus svět lidský. Lidská společnost je zmítána pudy a vášněmi. Drastický pohled na mezilidské vztahy.

• Autor působil v Čechách, ovlivnil jej život na vesnici.

• Byl ovlivněn naturalismem a experimentoval i se symbolismem.

• Přispíval do Lumíru, Světozoru, Národních listů…

• Postavy jsou často tlačeny do tragických konfliktů, kde je smrt často jediným východiskem.

• V díle se vyskytují autobiografické prvky, často byl svědkem násilí otce na matce.

• Další díla:

  • Próza:

    • Rané soubory:

      • Dojmy z přírody a společnosti, Co život opomíjí – krátké povídkové útvary. Zachycen obraz světa postižen lidskou surovostí a násilím.

    • Rozsáhlejší povídky:

      • Zátiší, Temno – stejné motivy, zasazené opět do venkovského prostředí nebo do světa dělnických kolonií.

    • Romány: (mystické a symbolické prvky)

      • Peklo, Lípa, Vraždění

    • Povídkové soubory:

      • Z krajského města, Maloměstská idyla, Rozvrat

Literární / obecně kulturní kontext

• Naturalismus

• Zformuloval se ve Francii v 70.-80. letech – jedná se o krajní směr realismu.

• Člověk je ovlivněn svou biologickou podstatou a prostředím, v němž se vyvíjí – přenášení přírodních zákonů na lidskou společnost.

• Člověk není ani dobrý ani zlý, jen bojuje o své přežití.

• Naturalismus v Českých zemích obhajovala mladá modernistická generace – Vilém Mrštík překládal Zolovy programové stati.

• V české literatuře nebyl naturalismus příliš výrazný (nejsilněji se projevil v díle Santa Lucia od Viléma Mrštíka a v Maryši, kterou napsal spolu s bratrem Aloisem) – nejvýznamnějším naturalistou je Karel Matěj Čapek Chod.

• Další autoři:

  • Karel Matěj Čapek Chod (Čech) – městské prostředí, o osudech lidí, kteří jsou determinováni prostředím a okolnostmi, které nemůže změnit – jako Zola

    • Nejzápadnější slovan – jedno téma zpracováno 3 způsoby – romanticky, naturalisticky a realisticky. Životní příběh přednosty hraniční stanice.

    • Kašpar Lén mstitel – vnitřní motivace člověka k vraždě. Příběh zedníka Léna, který se pomstí kupci za to, že zneužil dceru jeho kamaráda.

    • Antonín Vondreis

    • Jindrové – psychologicko-naturalistický román. Otec cestuje a syn je na vojně.