14. Viktor Dyk, Krysař

- publikoval do Moderního revue

- studoval na univerzitě v Praze – přednášel T. G. Masaryk

- zastával krajně levicové názory, byl ovlivněn starším bratrem Ludvíkem

- Masarykův realismus pro něj byl příliš racionální a bez emocí (politický program Masaryka) – vytýkal mu odpor vůči radikalismu, utopii možného smíru s Němci

- individualismus (důraz na jedince, nezávislost a soběstačnost) vnímal jako střední cestu mezi nacionalismem a socialismem

- pochopil, že pokud má mít život nějakou hodnotu, musí být podřízen něčemu vyššímu, než je on sám – nacionalismus – podřízení člověka vyššímu národnímu společenství

- byl vášnivým a uznávaným šachistou, členem Českého spolku šachovního

- antimilitarista

- jeho díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy

- zemřel na srdeční mrtvici při koupání v Jaderském moři na chorvatském ostrově Lopud

politická lyrika: Buřiči, Satiry a sarkasmy, Pohádky z naší vesnice

skladba: Milá sedmi loupežníků

válečná básnická tetralogie – Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok

drama: Zmoudření dona Quijota – symbolistická hra, hrdina ztrácí iluze = umírá

NEOKLASICISMUS

- v novele je čas vnímán podle toho, jak se proměňuje hrdinův život, životní proměny = měřítko času

- postavy osudově jednoznačně formované

• Literární a obecně kulturní kontext

Česká literatura na přelomu 19. a 20. století, anarchističtí buřiči

- tendence překonat individualismus, sblížit literaturu se životem, vliv anarchismu (úsilí

o neomezenou svobodu člověka, odmítnutí autority státu)

= generace mladých spisovatelů z počátku 20. století

- anarchističtí básníci:

- někdy k nim bývá řazen Petr Bezruč

- František Gellner, Fráňa Šrámek, Karel Toman, Viktor Dyk, Stanislav Kostka Neumann

další směry na přelomu století:

- antimilitarismus (hnutí odmítající válku), civilismus (oslava moderní techniky a civilizace) vitalismus (oslava života, přírody, citové a smyslové prožitek)

František Gellner (1881−1914)

- žil bohémsky, získal místo redaktora v Lidových novinách

- výborný kreslíř

- narukoval, prohlášen za nezvěstného na Haliči

- snaha šokovat poklidné měšťany, pocity zbytečnosti

- často používá vulgarismy, pouliční popěvky, pravidelný verš

dílo: Po nás ať přijde potopa, Radosti života, Nové verše (posmrtně)

Karel Toman (1877−1946)

- největší cestovatel z buřičů: Vídeň, Berlín, Paříž, Holandsko, Anglie – navštěvoval anarchistické

skupiny

- redaktor Národních listů

- nejosobnější poezie, silně subjektivní verše, často motiv tuláka

sbírky: Pohádky krve, Sluneční hodiny, Měsíce, Stoletý kalendář

Fráňa Šrámek (1877−1952)

- básník, prozaik a dramatik

- 1915 vězněn za antimilitaristické postoje, hluboký vztah k rodnému kraji

- po válce žil samotářsky v Sobotce a v Praze