15. Alois Jirásek, Host
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Alois Jirásek
Host
Charakteristika uměleckého textu
Část
Téma je bratrovražedná válka, boj za cizí věc
Motiv – absurdita války
Časoprostor – okolí Náchoda, 1866 Prusko-rakouská válka
Kompoziční výstavba – 2 části
Příchod domů, vyprávění
Válka
chronologický děj, úryvek z polské básně, prvky polštiny a latiny
Epika, povídka, próza
Část
Vypravěč je sám autor – hostil hosta
Postavy
Vypravěč – kritizoval válku, Čech, bydlel poblíž místa bitvy, milovník literatury, vlastenec, odpor k válce a nadvládě Rakouska
Stanislav Kronský – Polák, musel bojovat za Prusko, vlastenec, nešťastný, že je jeho národ podmaněný jinými národy, padl pro cizí věc
Děj
Jednoho krásného dne, táhne kolem Náchoda Pruská armáda, vypravěč ji pozoruje, jak se valí přes pole a lesy, když najednou se ten nekonečný had zastaví a rozhodne se utábořit, v tu chvíli autor vidí přicházet jednoho z vojáků přímo k jeho domu, vidí ho na druhé straně řeky, voják ho však ne, vypravěč na něj zavolá a pozve ho k sobě domů, zjistí, že je to Polák, že je to obyčejný člověk, zarmoucený tím, že pro Prusko-Rakouské problémy spolu musí bojovat Poláci a Češi, pohovoří s hostitelem o mnoha věcech, při odchodu se mu zastaví hodinky, požádá hostitele, aby mu řekl čas, hodiny jsou mu moc drahé, jeho pradědovi mu je daroval polský důstojník na válečném poli — jsou velmi staré. Hostitel vyprovází hosta až k samotné Pruské armádě, a vojsko pak táhne dál na Náchod. Za krátký čas, se ozývají zvuky boje, zavládne panika, lidé vědí, že se Rakouská a Pruská vojska konečně střetla (na Vysokově), lidé se obávají, že pokud budou Prusové nuceni ustupovat, zapálí všechno za sebou, za dvě hodiny dorazí do města zpráva, že Prusové vyhráli, do Náchoda jsou postupně dováženi zranění (byli ošetřování v Náchodě, všude kdeto jen šlo), vypravěč pátrá po svém hostu, snaží se ho nalézt, vyptává se na něj. Druhý den se rozhodne jít prozkoumat přímo bitevní bole — barvité popisy hrůz války. Po chvíli najde svého mrtvého hosta (podivná situace — hodiny byly zality jeho krví — zastavily se v čas jeho smrti), hostitel truchlí nad ztrátou přítele, požádá prušáky, aby si mohl vzít hodinky i polskou knihu, kterou měl host při sobě. Na konci povídky vypravěč používá opět polských výrazů, cituje část oné polské básně a podtrhané části knihy.
Vyprávěcí způsoby – ich a er forma
Dialogy, monology – úvahy autora
Část
Spisovná, zastaralá, knižní čeština
Popisy, archaismy, TYPIZACE – autor se snaží obecně postihnout různé vlastnosti lidí na jednom jedinci
Literárněhistorický kontext
Autorem je Alois Jirásek, *1851 +1930
Studoval gymnázium v Broumově
Malířské nadání
Působil jako profesor v Litomyšli, spisovatelská činnost v Praze
Představitel realismu, dramatik, historické romány
Publikoval drobné prózy s historickým námětem, postupně románové cykly
1917 podepsal Manifest Českých spisovatelů – požadavek spisovatelů samostatnost české země
Díla
Psohlavci – román
Temno – román
F.L. Věk
Staré pověsti české
Lucerna – divadelní hra