18.-Ladislav-Fuks-Spalovač mrtvol

Vyprávěcí způsoby

• Přímá řeč, nepřímá řeč

Typy promluv

• Dialogy postav, pásmo vypravěče

Veršová výstavba

• (týká se pouze poezie)

III. část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

• Spisovný jazyk, u pana Kopfrkingla velmi strojený – záměr autora, protože působí více děsivě

• Některé pasáže jsou psány kurzívou, aby nad tím čtenář přemýšlel

• Opakující se motivy, různé slovní obraty

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

• (podle textu)

IV. část

Kontext autorovy tvorby

• Ladislav Fuks

• homosexuál, v jeho knihách však není jediný náznak erotiky a sexuality

• vyrůstal v rodině policejního úředníka, mezi rodinou panoval napjatý vztah (neměli se moc rádi) = to se odrazilo v jeho dílech

• homosexualita měla výborný vliv na jeho literární tvorbu, například dokázal výborně vylíčit pocity lidí, kteří mají strach

• Další díla:

  • Próza:

    • Romány:

      • Pan Theodor Mundstock – příběh starého žida, který žije osaměle v Praze.

      • Variace pro temnou strunu – částečná autobiografie, zachytil zde atmosféru narůstajícího děsu a komplikovaného vztahu s otce. Mísí se zde groteskno a hororové prvky.

      • Variace pro temnou strunu – částečná autobiografie, zachytil atmosféru narůstajícího děsu a atmosféru komplikovaného vztahu s otcem. Mísí se groteskno a hororové prvky.

      • Mí černovlasí bratři – na gymnáziu byli 3 židovští bratři vyloučeni pro svůj původ

      • Myši Natálie Mooshaberové – v době kněžny Augustiny, je to ona, Natálie. Hororové prvky.

    • Autorův exces:

      • Pasáček z doliny – oslava února 48, nemanželský chlapec

      • Návrat z žitného pole – pokus ospravedlnit bratrskou pomoc a normalizaci

      • Křišťálový pantoflíček – pro děti, o dětství J. Fučíka

    • Příběh kriminálního rady – vztah otce a syna

    • Vévodkyně a kuchařka – šlechtična, bezdětná vdova

    • Nebožtíci na bále – zaměnění pacientů ve špitále, poté se všichni sejdu na bále

Literární / obecně kulturní kontext

• Druhá vlna válečné prózy

  • Jedná se o autory 2. poloviny 20. století (větší míra psychologické analýzy, v popředí subjekt člověka ve vztahu k době…)

  • Česká literatura 60. let, poté exilová literatura 70.-80. let 20. století

(v české literatuře jsou 60. léta léty oživení, uvolnění, píše se o zamlčovaných věcech, do literatury se dostávají pozoruhodné talenty…)

• Válečná próza – židovská tématika (úděl židů, střet člověka se zlem…)

• Prozření o událostech nacistické ideologie

• Volná půda aktivitám navazujícím na předchozí politiku

• Zlatá léta kinematografie

• Další autoři:

  • Arnošt Lustig (Čech)

    • Sbírky povídek:

      • Nikoho neponížíš, Démanty noci, Ulice ztracených bratří, Hořká vůně mandlí…

    • Próza: - Psal především romány se zaměřením na mladé dívky a jejich těžkou situaci v koncentračních táborech.

    • Dita Saxová – Popisuje život židů po válce – neměli se kam vrátit. O mladé dívce, která přežila koncentrační tábor a sama z rodiny se vrátila do Prahy. Žije v domově pro mladé, ale uvědomuje si, že v Praze nemůže zůstat, stěhuje se do Švýcarska a páchá sebevraždu.