4. Karel Jaromír Erben, Kytice

11. Vrba

• Pán se ptá své paní, jak je možné, že je ve dne zdráva, ale v noci jako mrtvá. Řekne mu, ať se tím nezabývá, že je jí to souzeno. Pán neposlechne, jde za babkou, jež mu řekne, že paní se v noci vtěluje do vrby. To se pánovi nelíbí a vrbu skácí. Tím zemře i jeho žena a ze syna je sirotek. Nakonec z vrby udělá kolébku, z jejíchž větví si chlapec bude dělat píšťalky, a tak rozprávět s maminkou.

7.Lilie

• Dívka si nepřála být pohřbena na hřbitově, ale v lese. Tam na jejím hrobě vykvetla lilie, která v lidech vzbuzovala touhu. Místní pán ji objevil, když na honu chtěl skolit laň. Dal ji přenést do své zahrady. Tam zjistí, že lilie v noci chodí po sadě a mluví, bojí se světla. Nabídne jí ochranu, když se za něj vdá. Dá mu i syna. Pán však musí do boje a opatrovnicí určuje svoji matku. Tak pravidla nedodržuje, a když se pán vrací, je lilie i dítě mrtvé. Matce nakonec přeje to samé.

Nadpřirozené bytosti, zasahují do lidských životů

4. Polednice

• Matka se zlobí na svého plakajícího chlapečka, matka mu vyhrožuje, že na něj pošle polednici. Poté, když matka zavolá polednici, se otevřou dveře a polednice se pomalu přibližuje ke chlapci. Matka ve strachu si svého chlapce přitiskla k tělu tak moc, že ho strachy zabila. Otec se pak vrátil domů a viděl matku v bezvědomí, chlapec už byl mrtvý.

• Nadpřirozeno, záporné postavy

10. Vodník

Matka neustále upozorňuje dceru, aby nechodila k jezeru. Jednoho dne dcera neposlechne a k jezeru se vydá. Na jezeru, když prala prádlo, se pod ní propadla lávka, a v jezeře je nucena se vdát za vodníka. Po nějakém čase spolu zplodí syna. Žena po nějaké době, prosí vodníka, aby mohla jít navštívit svoji matku. Po dlouhém přemlouvání vodník svolí, ale má podmínku: od rána do večera (od klekání ke klekání) a nesmí nikoho objímat, pro jistotu si nechá jejich dítě v jezeře. Žena se ihned vydala za matkou, dlouhodobě si pohovoří, ale po klekání jí matka nechce pustit zpět. Vodník si pro svou ženu nakonec přijde, ale když se mu nepovede přemluvit ani napotřetí, tak zabije jejich dítě.

Téma viny a vykoupení

• Pohádka

5. Zlatý kolovrat

• Pán se zastaví v chaloupce a zamiluje se do prosté Dory a chce si ji vzít. Její nevlastní matka mu chce ale provdat druhou dceru, proto společně cestou v lese Doru zabijí, odeberou jí nohy, ruce a oči. Král nepozná rozdíl, vezme si druhou dceru. Odjíždí do boje. Mezitím stařeček v lese nachází tělo a posílá své páže do zámku prodávat zlatý kolovrat, přeslici a kuželíček za nohy, ruce a oči. Ty připojí k tělu, Dora ožije. Když chce sestra pánovi něco upříst, kolovrátek mu prozradí celý příběh. Pán Doru najde a vezme si ji. Matce a sestře udělá to, co ony Doře.

9. Záhořovo lože

• Světem putuje jeden poutník, kterého lidé zvou k sobě, protože na něm vidí jeho smutek, ale on nechce. Putuje dál a dojde k loupežníkovi Záhořovi. Ten ho chce zabít, ale když vyslechne poutníka, nechá ho žít pod podmínkou, že mu přinese zprávy z pekla, kam se poutník chystá kvůli tomu, že jeho otec upsal jeho duši Ďáblu kvůli penězům, když byl poutník ještě nenarozený. Po roce, kdy se poutník nevrací, si to začíná loupežník vyčítat. Ale v tom okamžiku se ozve poutníkův hlas se slíbenými zprávami. Poutník Záhořovi vypráví o tom, jak Ďábel nechtěl Satanovi dát úpis sepsaný s poutníkovým otcem, mučil ho kvůli tomu a až díky tomu, že ho Satan chtěl uvrhnout do Záhořova lože, což byl nejhorší trest přichystaný pro samotného Záhoře, Ďábel úpis poutníkovi vydal. Když to Záhoř slyšel, vyzpovídal se poutníkovi ze svých hříchů a prosil o odpuštění. Poutník zabodl loupežníkův kyj do skály a řekl mu, že u tohoto kyje musí být a prosit o odpuštění tak dlouho, než se pro něj poutník vrátí. Jeho návrat nastane po devadesáti letech a přijde i se svým mladým pomocníkem. Přišli na místo, kde poutník zanechal Záhoře. Ale tam je jen jabloň a pařez. Když se mladík snažil utrhnout jablko z jabloně, pařez se proměnil v loupežníka, který mu zakázal jablko utrhnout. Jakmile poté spatřil poutníka, ze kterého byl biskup, nabídl mu zlaté plody z jabloně. Vždyť on sám jej zasadil. Biskup sdělí Záhořovi, že mu bylo odpuštěno a můžou společně odejít z tohoto světa. Záhoř se promění v hromádku popela a starý poutník také umírá. Nakonec se nad mladíkem vznáší dvě bílé holubice, které se vydávají vzhůru.