Ezop bajky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Hlavní myšlenka díla:
- Kritika negativních lidských vlastností formou ponaučení
Dílo v kontextu autorovy tvorby:
- Ezop je považován za zakladatele bajek a dodnes nejpopulárnější bajkař
- Působil v 6. Století v Řecku (archaické období antické literatury=ústní lidová slovesnost).
- O Ezopově životě se toho mnoho neví, narozen pravděpodobně jako otrok. Hodně
cestoval, byl snad celoživotně nemocný, či mrzák.
- Podle pověsti byl obviněn ze svatokrádeže a v Delfách popraven.
Dílo v literárně historickém/obecně kulturním kontextu a jeho znaky (doba vzniku a
vydání, směr, význam díla):
- Bajky Ezop přednášel ústně, zpracovány byly až v 3. Století př. n. l.
- Na rozdíl od Homérských eposů (kterým porozumět se považovalo za špičkové vzdělání) jsou tyto příběhy jednoduché a přístupné obyčejným lidem
- Na Ezopovu tvorbu navázali další bajkaři jako Jean de La Fontaine (17. st.) nebo Ivan
Andrejevič Krylov (18. st.).
- archaické období antické literatury, 8.-6.st.pnl., další autoři: Homér (Ilias, Odyssea),
Hésiodos (Práce a dny= didaktická poezie), Anakreón (anakreonská poezie – láska, bláznivá láska, zaslepenost láskou, poblouzněnost láskou, zklamání láskou, opilství pro nenaplněnou lásku k ženě, opilství pro lásku k vínu, láska k hýřen, Vesměs veškeré básnění jeho bylo doprovázeno lyrou, či jiným nástrojem. ), Sapfó (monodická lyrika – sólo zpěv za hudebního doprovodu, d´včí internátní škola na ostrově Lesbos), Ezop (hrbatý
otrok, Bajky, lidová moudrost), Herakleitos z Efesu (filozof, ,,Pantharhei“-vše plyne, veškeré jsoucno je v neustálém pohybu a proměně
, inspirací učení o změně jako podstatném rysu vesmíru („Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“[10]), přesvědčení o významu, jednotě a síle protikladů („Cesta nahoru-dolů, jedna a táž“[11], „Nemoc činí zdraví příjemným a dobrým, hlad nasycení, námaha odpočinek )
Extra:
- Bajka = krátký veršovaný či prozaický alegorický (alegorie=jinotaj) příběh, ve kterém
zvířata, rostliny či věci jednají jako lidé;stručný děj se soustřeďuje pouze k podstatným jevům a
jeho záměrem je morální ponaučení (většinou na konci)
ANTICKÁ LITERATURA
ŘECKO
přelom 3. a 2. tis.př.n.l. – příchod řeckých kmenů
příznivé podmínky – ze severu hory-ochrana před vpádem jiných kmenů, z jihu moře-styk s vyspělými kulturami
rychlý rozvoj vlastních kulturních tradic; vytvoření osobité kultury, která později ovlivnila rozvoj evropské kultury
3 období řecké antické literatury:
archaické(8.-6.st.př.n.l.)-rozvoj ústní lidové epiky-mýty
klasické(500–300př.n.l.)
helénistické(od 300 př.n.l.)