Jan Neruda Povídky Malostranské

Pan Vojtíšek: žebrák - měl příjemný a upřímný obličej, lidé ho měli rádi, jeho smrt je vylíčená jako obrovská lidská tragédie.

Baba milionová: žebračka - ošklivá, pomstychtivá ženská

Stručný obsah:

Pan Vojtíšek žebral na Malé Straně, kde ho všichni měli rádi. Jenže kvůli pomluvě, že je bohatý, od Baby milionové, kterou pan Vojtíšek odmítl, mu přestali lidé důvěřovat a dávat jídlo. V únoru o půlnoci ho našli vedle kasáren zmrzlého.

Hl. myšlenka: V této povídce z dětství autor ukazuje, co všechno zmůžou nepravdivé řeči a pomluvy o nějakém člověku a jak moc mu mohou ublížit.

Doktor Kazisvět

Hlavní postavy:

Pan Heribert: syn slavného lékaře a sám nadaný lékař, který ovšem nechce nikoho léčit, silně nespolečenský

Doktor Link: předchozí lékař zesnulého, při pohřbu nazval pana Heriberta Doktorem Kazisvětem

Stručný obsah:

Pan Heribert se po smrti svého otce uzavřel do sebe a s nikým nemluvil, proto si ho lidé přestali všímat.

Jednou na pohřbu spadla ze stolu rakev a víko odskočilo. Pan Heribert zahlédl nebožtíka a prohlásil, že není mrtvý, ale že je v bezvědomí. Manželka nebožtíka nechala pana Heriberta, aby se o jejího manžela postaral. Druhý den byl nebožtík zase mezi živými. Ani potom ale doktor nezačal léčit a přezdívka mu už zůstala.

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Na tomto úryvku jde vidět detailní charakteristika doktora Heriberta

Doktora Heriberta, podobalo se, přílišně se to netklo. Zdálo se, že vůbec o lidi nestojí. Nikoho nepozdravil, pozdraven nikomu neděkoval. Když šel po ulici, vypadalo to, jako když vichr zvadlý list honí sem a tam. Byl postavy skoro malé - podle nové míry měl jen as tak půl druhého metru a tu suchou postavičku svou kormidloval ulicí tak, aby byla od ostatních postav lidských vždy aspoň na dva kroky vzdálena. Odtud to zmítání. Modré jeho oko bylo jaksi plno ostychu, jako oko kopnutého psa. Tvář jeho byla světlohnědým vousem zarostlá - zarostlá tvář dle tehdejších náhledů byla také něco zcela neslušného.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

V tomto úryvku je ukázka závěrečné scény kde doktor Heribert tvrdí že muž není mrtví

To trvalo okamžik. Jaksi mimovolně chopil se Heribert svislé ruky, snad aby ji zase v rakvi umístil. Ale podržel ji v rukou svých, prsty jeho nepokojně hrály, a oči spočívaly pátravě na mrtvém obličeji před ním. Teď vztáhl ruku a rozevřel víčko pravého umrlcova oka.
"No, copak je to?" houkl vtom Petrohradský. "Pročpak se to nespraví? Máme tak zůstat stát?"
Někteří mládenci vztahovali ruce.
"Pozor!" vzkřikl malý Heribert hlasem k neuvěření širokým a zvučným. "Ten muž není mrtev!"
"Nesmysl! - Vy jste blázen!" hučel pan doktor Link.
"Kdepak je policie!?" volal do toho Petrohradský.
Na všech tvářích byl nejvyšší zmatek. Jen sládek Kejřík byl rychle přistoupil kel klidnému Heribertovi."A co se má stát?" tázal se dychtivě. "Není - opravdu není mrtev?"
"Není. Je jen ztrnulý. Teď ho rychle doneste někam do domu, ať zkusíme pomoci!"
"Nejhotovější bláznovství!" křičel pan doktor Link. "Když ten není mrtev, tedy - "
"Kdopak je to?" ptal se Petrohradský.
"I prý doktor - "
"Doktor Kazisvět! - Policie!" řičel řemenář, jímž byla náhle zalomcovala myšlenka na těch pět tisíc. "Doktor Kazisvět," opakovali páni radové Krojem a Mužík.