Karel Čapek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Francouzské překlady
Do pol. 20. let
Dramatické a románové utopie (= umělecký druh fantastické lit. líčící domněle dokonalé spol. poměry v pomyslné zemi)
R.U.R.
Hra Ze života hmyzu (spoluautorství s J. Čapkem) – komedie, prvky expresionismu – kritika lidských chyb a nedostatků – obrazně na jednání jednotlivých druhů hmyzu (mravenci, motýli, chrobáci aj. = výrazné typy lidí, nositelé sobectví, vládychtivosti, povrchnosti, lakomství, netečnosti apod.); postava tuláka – pozoruje hmyzí hemžení, hledá smysl života
Utopický román Krakatit – o vynálezu nekonečně účinné třaskaviny, schopné zničit celý svět; hl. postava – vynálezce inženýr Prokop; ovlivněn poznáním venkovské idyly i světa vládců a teroristů dochází k zdůrazňování každodenní drobné užitečné práce pro lidstvo (humanistický závěr) → myšlenka odpovědnosti vědce
Utopické drama Věc Makropulos (opera L. Janáčka) – téma dlouhověkosti a nesmrtelnosti
Přelom 20. a 30. let
Fejetony, sloupky, cestopisy
30. léta
Románová noetická trilogie (noetika = nauka o poznání)
Hordubal – Juraj Hordubal; tragédie podkarpatského sedláka po návratu z Ameriky, odcizení ženy, zavražděn
Povětroň – neznámý muž, letec, po havárii umírá nepoznán; rekonstrukce jeho života podle vlastní fantazie jeptišky, jasnovidce a básníka → vyznívá v názorech, že mohl být kariéristou, básníkem, pedantem i romantikem
Obyčejný život – autobiografie železničářského úředníka v penzi, retrospektivní pohled
Spol. filosofie románů – tzv. relativismus (snaha vidět skutečnost z několika stran; není jen jedna poznatelná pravda)
Konec 30. let
Ohrožení lidskosti, civilizace – nutnost sjednotit síly proti fašismu; prózy + dramata
Román Válka s mloky – satirická alegorie, fejetonní utopický román, kritika kapitalistické zištnosti (kapitán van Toch), nebezpečí fašismu a rasismu, představovaného mloky (polidštění mloci, obdoba robotů = hrozba lidstvu, zneužitelné mechanické bytosti)
Protifašistické a protiválečné drama Bílá nemoc – konflikt jedince (humanista doktor Galén) x držitelé moci, strůjci války (vojenský diktátor Maršál, zbrojař baron Krüg); střetnutí ideálů demokracie s ideály diktatury; proti epidemii nemoci zná lék jen Dr. Galén, ale vydá ho jen s podm. zastavení válek (léčí jen chudé); jeho ušlechtilý individuální odpor je zmařen zfanatizovaným davem; varování před rozpínavostí fašismu
Protifašistické a protiválečné drama Matka – fiktivní rozhovor matky Dolores se všemi mrtvými (otcem a jeho 4 syny) – byli odhodláni zemřít ve prospěch lidstva; posledního ze synů Toniho odmítá matka poslat do boje; po poznání krutosti nepřítele (nešetří ani děti) nastává zlom: matčino (= autorovo) rozhodnutí v závěru hry (dává Tonimu do rukou pušku); nejen varování, ale i výzva k boji proti násilí a nelidskosti