KAREL ČAPEK - POVÍDKY Z JEDNÉ KAPSY

Ukradený spis 139/VII, odd. C

Plukovníku Hamplovi někdo ukradl důležitý spis, jenž dostal na starosti. Tento spis byl velmi důležitý, a proto na něm pan Hampl spal, první noc jej však zmuchlal, jak se na matraci, pod níž spis schoval, vrtěl, a tak se s manželkou poradil a dal ho do krabice na špagety ve spíži. Tam ho ale někdo vyštrachal. Zavolal si komisaře, aby to vyšetřili, ale nevěděli, co s tím. Až přišel pan Pištora, který znal nejlépe celé město a jakmile se podíval, jakým způsobem se zloděj dostal do domu, bylo mu to hned jasné – udělal to Andrlík, u něhož se vzácný spis také našel. Pan Pištora znal totiž všechny zloděje v okolí jako své boty.

Muž, který se nelíbil

Pan Pacovský měl hostinec Na Vyhlídce a přišel říci panu strážmistru Koldovi, že je u něj na čtrnáct dní ubytovával takový divný člověk. Nedokázal přesně popsat, co je na něm zvláštního, jen se mu prostě nelíbil. O den později se četník Hurych rozhodl, že se zastaví Na Vyhlídce, když tu viděl nějakého člověka, jak vyskočil z okna. Hurych ho vzal s sebou na stanici a zdůvodnil to tím, že se mu ten Roedl nějak nelíbil... A nelíbil se ani strážmistru Koldovi, a to proto, že na něm bylo vidět, že něco skrývá. Roedl se přiznal, že se jmenuje Ferdinand Rosner a že zpronevěřil peníze v depozitní bance ve Vídni. Poté byl zatčen.

Básník

Dr. Mejzlík dostal na starost vyšetřit, které auto srazilo v Žitné ulici opilou stařenu a ujelo. Žádný svědek si však nepamatoval, jak to auto vypadalo. Jako svědek byl také předvolán básník Jaroslav Nerad. Ani on si nemohl na nějaký detail vzpomenout. Uvědomil si ale, že o té nehodě napsal básničku. Dr. Mejzlík jí sice vůbec nerozuměl, ale když mu básník vysvětlil, co jednotlivá slova znamenají, oba s překvapením zjistili, že tam našli barvu a číslo onoho auta.

Případy pana Janíka

Pan Janík byl majitelem obchodu s papírem a celulózou. Kvůli několika šťastným náhodám se ho policisté snažili přemluvit, aby se k nim přidal. Měl totiž velké štěstí a podařilo se mu několikrát přispět k vyřešení detektivního případu (přispěl k nalezení mrtvoly, poté pomohl dopadnout padělatele bankovek, ...). Od místa u policie ho zachránilo až zjištění, že ho už pět let okrádal jeho prokurista, a tak se na detektiva určitě nehodil.

Pád rodu Votických

Archivář Divíšek se přišel poradit za dr. Mejzlíkem ohledně jedné historické záhady. Přestože Mejzlík dějiny vůbec neovládal, společnými silami, kdy mu Divíšek vysvětloval situaci a Mejzlík ji svým logickým myšlením rozebral, zjistili, jak padl rod Votických za vlády Jiřího z Poděbrad.

Rekord

Pan Pudil byl zraněn šestikilovým kamenem, který po něm někdo hodil. Začalo vyšetřování, kdo to udělal, ale spíše, než aby byl útočník spravedlivě potrestán, se lidé zajímali o to, kdo byl schopen hodit kámen až do vzdálenosti devatenácti metrů. Kdyby útočník, jímž měl být Václav Lysický, znovu hodil kamenem a dokázal tak, že to spáchal on, mohl se zachránit od vězení, protože by tak překonal světový rekord. Jenže on tvrdil, že to nedokáže, dokud tam znovu nebude stát pan Pudil. Nakonec ho opravdu zavřou do vězení.