lakomec 1

Obsah:

Příběh pojednává o bohatém a lakomém vdovci Harpagonovi, jenž je svou lichvou známý po celém okolí. Každého podezírá z krádeže jeho majetku dokonce i své dvě děti Kleanta a Elišku. Kleant je zamilovaný do chudé dívky Mariany a Eliška miluje správce domu Valéra. Když si jsou obě děti s otcem promluvit o svatbě, tak je předběhne a poví jim, že si Marianu vezme sám a pro oba má už vybrané výhodné partnery. Pro Kleanta našel bohatou vdovu a pro Elišku bohatého kupce Anselma. Kleant si potřebuje půjčit peníze, aby mohl s Marianou utéct, a chce si půjčit peníze od lichváře, později zjistí, že lichvářem byl Harpagon. Při příchodu na námluvy k Harpagonovi Mariana zjistí, že je to Kleantův otec a navíc je Harpagonem znechucena. Eliška s Marianou odjedou na trh a Harpagon mají se synem čas jen pro sebe. Harpagon se tedy Kleanta ptá, jestli se mu Mariana líbí a jestli k ní chová nějaké sympatie. Ten zapíral a otec ho překvapí, když mu oznámí, že mu chtěl Marianu nechat za manželku. Nakonec mu Kleant řekne pravdu, ale otec na něj začne křičet, aby se dívky zřekl. Později ke Kleantovi přichází jeho sluha Štika, který ukradl Harpagonovu kazetu s penězi, kterou ukrýval na zahradě. Harpagon je ze ztráty naprosto zoufalý a jde nahlásit krádež komisařovi. První je vyslýchán Jakub, chtěl se pomstít Valérovi, a tak řekl, že to byl on. Valér si však myslí, že je obviněn ze zasnoubení s Eliškou. Následně k nim přijde Eliška a Anselm. Když Valér začne vyprávět, kdo doopravdy je zjistí, že je Anselm jeho otec a Mariana jeho sestra. Poté přijde i Kleant, který chce vrátit svému otci peníze pod podmínkou, že mu dá Marianu. Harpagon souhlasí.

Citace:
HARPAGON: To už je co říct. Láska k bližnímu, pane Šimone, nás zavazuje, abychom dělali lidem radost, kdy můžeme.
ŠIMON: Nu ovšem, ovšem.
ŠTIKA (tiše Kleantovi): Co to znamená? To je ten náš pan Šimon? A hovoří s vaším otcem!
KLEANT (tiše Štikovi): Nedověděl se, o koho jde? Nevykecals mu to?
ŠIMON: Ach, vy jste si pospíšili! Kdo vám řekl, že je to tady? (Harpagonovi) Ode mne se, pane, rozhodně nedověděli, kdo jste a u koho se máme sejít. Ale myslím, že se nic nestalo: můžete jim důvěřovat a hned se spolu dohodnout.
HARPAGON: Cože?
ŠIMON: Pán je ta osoba, co vám chce půjčit těch patnáct tisíc.
HARPAGON: Cože, ty darebáku, ty se pouštíš do takovejchhle lumpáren?

Dílo se mi velice líbilo, kniha byla čtivá a děj se rychle posouval dopředu. Doporučila bych ji snad všem, především díky tomu, že toto téma je velice aktuální.