Máj - Karel Hynek Mácha
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Máj
Karel Hynek Mácha
Hlavní postavy
Vilém - loupežník, zamilovaný do Jarmily; žárlivý, pomstychtivý, nešťastný, smutný, otcovrah, viní společnost, cítí se být nevinný. Ve vězení myslí na Jarmilu a vzpomíná na své mládí. Dochází k závěru, že po smrti ho již nic nečeká.
Jarmila - krásná, nešťastná; zamilovaná do Viléma; poctivá, oddaně čeká na Viléma; svedena otcem Viléma, páchá kvůli lásce sebevraždu.
otec Viléma - nečestný; svůdce Jarmily
poutník Hynek - vystupuje ve 4. zpěvu, sám autor; zamyšlený, vrací se k Vilémovu popravišti, srovnává svůj osud s osudem Viléma. Mluví o sobě, o svém mládí a poznává, že mládí je již ztracené.
Farář a matka
Hlavní myšlenka
Zobrazit soudy a nevolnost lidí v tehdejší době. Lidé by se měli zamyslet nad možnostmi svobody a nezahazovat zbytečně svůj osud.
Taky láska dvou lidí, která na nesvobodu doplatila. Oslavuje se zde také krása májové přírody.
Vztah autora k textu
postoj autora v díle je subjektivní; psáno er-formou
Jazykové prostředky, jazyk, verš
Útvary jazyka: Spisovná čeština. Jazyk archaický, knižní, básnický.
slova jak stylově neutrální, tak stylově zabarvená.
časté opakování slov máj, láska, den a noc.
epiteton konstans - "bělavé páry, bledá tvář luny"
epiteton ornans - "růžový večer, večerní břeh, jezero hladké"
přirovnání - "co slzy lásky"
metafora a personifikace - "jezero zvučelo tajný bol"
oxymorón - "mrtvé milenky cit", "zbortěné harfy tón"
metonymie - "hrdliččin zval ku lásce hlas"
pleonasmus - "modrý blankyt"
apostrofa - vězňův poslední pozdrav země
gradace - "temná je noc, temnější mně nastává"
kontrasty (tma x světlo)
lexikální prostředky:
archaismy (Ach - ona, ona! Anjel můj!)
hovorové (Vstříc mu běží, zaplesá...)
syntaktické prostředky (A větru ranního - co zpěvu - líbé vání)
zvukomalba:
libozvučné (Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas.)
nelibozvučné (řinčí řetězů hřmot)
epiteta (bělavé páry hynou)
inverze (v tiché se slzy celí rozplýváte)
gradace (Ó krásný - krásný věk!)
gramatické zvláštnosti - autor neustále požívá pomlčky, ať už k vsuvce, ke zvýraznění nebo gradaci apod. (Zdaleka spěchá lid - vždy větší zástup ten - vždy větší - větší jest)
řečnická otázka (Kdo srdci takému útěchy jaké dá?)
Slohové postupy v úryvku
slohový postup vyprávěcí, popisný
dialogy, monology, řeč postav přímá.
typ verše: na začátku - jednoslabičná plnovýznamová slova na konci řádku (máj, hlas, ...) = jamb → zdůraznění; sylabotonický verš
netypické prvky: rozdělení částí hudební terminologií
Kompozice
jambický verš - verš začíná nepřízvučnou dobou - jednoslabičnými slovy (byl, o, a a dalšími)
dílo je psáno jak chronologicky, tak retrospektivně (v mezizpěvech)