Nejstarší česká literatura - maturita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
5. rytířská epika – navazuje na světovou/evropskou rytířskou epiku – láska apod.
Tristan a Izolda – ve verších
Trojanská kronika – v próze, znaky románu, líčí válku, Trója je tady středověkým městem. Jedná se o inkunábuli – první tištěnou knihu u nás – 1468! (1445 – Johann Gutenberg, první tisk v Mohně. Do roku 1500 se říká tištěním knihám inkunábule – incunabula = kolébka, plenky)
Alexandreida – počátek 14. století. Skladba ve verších, autor neznámý, v češtině. Podle předlohy Qualtera Castellionského. Oslavuje život a výboje A. Makedonského – je zobrazen jako ideální středověký vladař, jeho tažení jsou chápána jako křížové výpravy, vlastenecký tón. V jeho družině se objevují i česká jména, osudy českých panovníků – Přemysl Otakar II.
Gnómy = krátké úvahy o rytířském způsobu života, morálce apod. Trojverší.
6. kroniky – Dalimilova kronika – vznikala v letech 1310 – 1314. Chybně připisována Dalimilu Meziříčskému (kanovník z Boleslavi). Úplně dochovaná památka. 1. česky psaná kronika. Líčí dějiny od počátku do roku 1311. Autor je vlastenec, české dějiny zjednodušeně chápe jako neustálý svár německého a českého živlu. Kronika je méně spolehlivá než ta Kosmova, sleduje spíše politický cíl, umělecky méně náročná. Uchovala si zájem čtenářů i v 19. a 20. století.
7. satira (stavovská) – žákovská – vagantská satira (vagari = toulat se) – psaná latinsky, v národních jazycích, latinsko-česky = makarónská (dvojjazyčná). Píseň veselé chudiny – psána česky. Podkoní a žák – podkoní a žák vedou spor o to, jaký stav je lepší. Haní si navzájem stavy a obhajují se. Nakonec se v hospodě, kde jsou, strhne rvačka. Veršovaný spor mezi panským sluhou a univerzitním studentem…
– sociální – kritizuje nedostatky ve společnosti. Hradecký rukopis – 60. léta 14. století.
Obsahuje asi 11 skladeb, nejdůležitější z nich je Desatero kázanie božie –
veršované kázání, které rozvíjí motivy desatera, laděné humorně, kritika mravů
ve společnosti, autor dokazuje, že ses proviňují všechny 3 stavy (poddaní, církev,
páni). Další důležitá je Satiry o řemeslnících a konšelích – 7 satir, které kritizují
ševce, kováře, lazebníky – řemeslníky a konšele. Vytýká jim, že kradou, pracují
nedbale a nechávají se podplácet (konšelé), jsou uváděny příklady, je jim
vyhrožováno peklem. Další skladbou z rukopisu je Bajka o líšce a džbánu – 1.
česky psaná bajka ve verších.
8. drama – Mastičkář – 1. světská hra (z obyčejného prostředí), vznikla jako mezihra z náboženské hry O třech Mariích, odehrává se na středověkém tržišti, kam přichází tři Marie. Vybírat masti, aby mohly balzamovat Kristovo tělo. Scéna se vymyká slavnostní atmosféře hry (hovorový jazyk, vulgarismy, germanismy). Mastičkář vychvaluje masti na trhu, zobrazený lidový svět, prostředí na tržišti. Je to fraška.