Oficiální linie české poezie 2. pol. 20. st.

Oficiální linie české poezie 2. pol. 20. st.

Představitelé

• František Hrubín

• Václav Hrabě

• Jaroslav Seifert

• Jiří Žáček

František Hrubín (1910–1970)

• Narodil se v Praze, ale mládí prožil v Lešanech v Posázaví, studoval gymnázium v Praze

• Po maturitě studoval filozofii a pedagogiku na Karlově univerzitě, ale studia nedokončil

• Pracoval v Městské knihovně v Praze a na ministerstvu informací

• Od roku 1946 se stal spisovatel z povolání, od roku 1945 do roku 1948 redigoval časopis Mateřídouška

• DÍLO:

  • Psal pro dospělé:

Básnické sbírky: Zpíváno z dálky, Jobova noc, Chléb s ocelí, Hirošima, Až do konce lásky

Próza: U stolu, Zlatá reneta

Drama: Srpnová neděle, Křišťálová noc, Kráska a zvíře

Romance pro křídlovku

• Lyricko-epická skladba (poema) = „básnická povídka“

• Křídlovka je trumpeta, ta zde symbolizuje život (hraje na svatbách, křtinách) i smrt (hraje na pohřbech)

• Básník (František – v příběhu dvacetiletý) vzpomíná na své první milostné vzplanutí v mládí – přijíždí za svým dědečkem do Lešan na prázdniny. Zde se zamiluje do Teriny od kolotočářů. Jde o osudovou lásku, v protikladu k tomu čistě fyzický vztah s vesničankou Tonkou, která hledá povyražení a zasvěcuje ho do sexuálního života. Nakonec končí prázdniny, lunapark odjíždí, umírá dědeček, František se vrací domů. S Terinou se setká ještě jednou, stále se milují, ale ona musí zachovat rodinnou tradici a provdat se za někoho od kolotočářů (motiv Romea a Julie). Tímto mužem je žárlivý Viktor. Po letech (jako čtyřicátník) potkává František Viktora a dozvídá se, že Terina zemřela. (Protiklad zbytečné smrti v mládí k přirozené smrti starého dědečka)

• Umělecké prostředky: lyrické metafory, přechod k hovorovosti, sugestivní opakování, obměny, epické i dramatické rysy, prolínání časových rovin

• Psal pro děti:

Poezie: Říkejte si se mnou

Poezie + próza: Špalíček veršů a pohádek

Hádanky: Běží, ovce běží

• Psal scénáře k filmům: Vánoční sen (režisér Bořivoj Zeman), Romance pro křídlovku (režisér Otakar Vávra)

• Překládal z francouzštiny: Arthur Rimbaud, Paul Verlaine, Charles Baudelaire

Václav Hrabě (1940–1965)

• Český básník, vystudoval češtinu a dějepis na pedagogické fakultě, „Mácha v texaskách“

• Hrál na saxofon, vystupoval s různými hudebními soubory, např. v jazzových klubech – Reduta, Olympik, působil v poetické vinárně Viola

• Během svého života neznámý

• Zemřel na otravu oxidem uhelnatým (přitápěl si sporákem)

• DÍLO:

  • Po smrti nalezeno asi 80 textů, považován za zástupce českých beatníků

  • Milostná a společenská lyrika, hovorová čeština, volný verš a sonet (4,4,3,3), bluesová poezie

  • Názory a pocity mladé generace, vzorem Fr. Gellner

  • Stop-time – 1969

  • Blues pro bláznivou holku – 1991, subjektivní prožitky, názory, milostná tématika, touha po svobodě a žití naplno, podobné jazzové improvizaci