Paní Bovaryová

– Yonville d´Abbaye
– Tostes
– Rouen
– Bertrovka

Hlavní myšlenka:
Autor se v knize zabývá problémem sňatku bez lásky. Popisuje v ní to, kam až člověka mohou zavést špatná rozhodnutí a neupřímné jednání. V díle lze rozeznat rozdíly mezi jednotlivými společenskými třídami, na které autor poukazuje

Porovnání Paní Bovaryové a Anny Kareniny:
Paní Bovaryová bývá často porovnávána s další realistickou knihou druhé poloviny 19. století, a to ruským románem Anna Karenina. Obě knihy jsou realistické a nesou prvky kritického realismu, ale jsou si podobné i po stránce dějové. Obě knihy popisují příběh ženy, která je nešťastna v manželství a svou situaci se pokusí vyřešit tím, že si najdou milence. Jsou však zklamány v lásce a rozhodnou se spáchat sebevraždu. U obou žen nastane moment, kdy vážně onemocní, téměř zemřou a tato chvíle výrazně ovlivní jejich životy a životní rozhodnutí. Avšak tyto změny nejsou trvalé a ony nakonec špatně skončí.
Ale mezi Annou a Emou najdeme mnoho rozdílností. Anna je žena z vysoké ruské společnosti; miluje jak svého milence, tak i svého syna; svému manželovi se k nevěře přizná a hrdě nese následky za své rozhodnutí; k sebevraždě (skok pod vlak) jí dožene její podezřívavost a domýšlivost. Ema je žena z střední společenské třídy francouzského venkova; miluje jen své milence, manželem pohrdá a dceru nemiluje, protože si přála syna; své neřesti drží v tajností a na konci knihy se rozhodne k sebevraždě (otrava arzenikem) proto, že již nemůže unést nápor reality. Anna si přeje najít skutečné štěstí a žít dál svůj život, ale Ema si přeje svůj život úplně změnit.

Žánr knihy:
Paní Bovaryová je psána v realistickém literárním slohu a vyskytují se v ní prvky kritického realismu. Najdeme v ní i první prvky naturalismu. Ty lze nejlépe vidět v příběhu: žena zatouží po něčem více, než co má, ale je to se jí nesplní a krutě za to zaplatí. Je prostředím předurčena k životu, který nyní žije. Další prvky naturalismu je to, že autor již zná celý příběh a styl, jakým je děj vyprávěn. Proto je Paní Bovaryová považována za jednu z prvních naturalistických knih.

Životopis autora:
Gustave Flaubert se narodil 12. prosince 1821 v malém městě Rouen ve Francii. Byl prostřední ze tří sourozenců (starší bratr a mladší sestra, která zemřela mladá). Jeho otec byl proslulý lékař, a na stejnou cestu se vydal jeho bratr. Gustave však v této oblasti nevynikal, proto odjel do Paříže studovat práva, která nedokončil. Většinu života strávil na rodinném statku v Rouenu, kde se věnoval své literární tvorbě. Ta je nepočetná, jelikož autor spotřebovával mnoho času na její tvorbu. Za svůj život napsal 5 románů, 3 povídky a nevýznamnou divadelní hru. Počátky jeho tvorby nesly prvky romantismu, ale postupně přešel k realismu hraničícímu s naturalismem. Stýkal se s naturalisty (jeho dobrý přítel byl Guy de Maupassant). Během života hodně cestoval, kritizoval manželství a celý život žil samotářsky. Ke konci života trpěl depresemi, které vyvolali nešťastné události v jeho okolí. Zemřel 8. května 1880 v Croissetu ve Francii.