Poláček,_Karel,_Bylo_nás_pět

Vyprávěcí postup: ich-forma, vypravěč Petra Bajza

Děj: 

Petrovi rodiče vlastní obchod. Petr má malou sestřičku Mančinku a staršího bratra, který už s nimi 
nebydlí, ale pracuje v Sudetech. Petr se často z legrace pere se služkou Kristýnou, které říká 
Rampepurda. Dělají si naschvály – např. Petr ji dá do kufru mrtvou myš, aby se lekla. Ale potom 
dostane vynadáno a brečí. Petr a jeho čtyři kamarádi prožívají různá klukovská dobrodružství. Když 
například chtěli jít do kina, jeden z chlapců si koupil lístek, a když v sále zhlasla světla, tak ostatním 
pomůže oknem dovnitř, aby nemuseli platit za lístek. Jeden kluk je ale udal panu Maulemu, který 
trhal lístky, a on je z biografu vyhodil. To ale kluky neodradilo a dál chodili do kina oknem. 
Jindy se zase vydali na vosy. Chtěli je pochytat, aby jim snášely med. Vosy je ale velice pobodaly. Hoši 
potom ještě dostali doma na zadek, protože rodičům předtím tvrdili, že jdou do hodiny houslí. 
Bavilo je také žebrat u silnice. Za vyžebrané peníze si vždy koupili plno sladkostí. 
Ale ze všeho nejraději dělali naschvály panu Fajstovi. Zahrabali třeba do sněhu karbid a zapálili jej. 
Kdo by nevěděl, že to hoří karbid, myslel by si, že to hoří sníh. Tou dobou chodil pan Fajst do jednoho 
statku pro mléko. Když viděl, že ze sněhu šlehají plameny, vykřikl, že je z toho celý zdecimovaný. Kluci 
se smáli a měli z něj legraci. 
Nejdelší epizodou, která zabírá velkou část textu, je sen hlavního hrdiny, způsobený spálovým 

Poláček, Karel: Bylo nás pět 

onemocněním. Hrdina v něm se svými přáteli putuje až do daleké Indie. Pepek Zilvar se zde dokonce 
žení s královskou princeznou. Horečky opadly, Petr se uzdravuje a tím vyprávění končí. 
 
 
Literární kontext:  

Celé dílo se odehrává za první republiky. 
Lidé žijí v poválečném období po rozpadu monarchie, právě vznikající republika nabízí lidem 
svobodu a ekonomika i technický pokrok rostou. 
Děti, jichž se celý děj týká, si užívají bezstarostné dětství plné zážitků a dobrodružství.