rozmarné léto

,,Tento způsob léta,‘‘ děl vposled, odvracuje se od přístroje Celsiova, ,,zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a o tělesnou čistotu? Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nenesou odkladu.‘‘

Řka to, ujal se mistr řemene, svlékl svůj šat a dívaje se dolů do vody, jež zrcadlila jeho dlouhé zarostlé nohy, roubení bazénu a nebeskou báň, znamenal obraz obrácené nádoby, kterou kdosi neuměle postavil právě na okraj, a dodal: ,,Ach, plovárna a tato číška jsou prázdny.‘‘

(str. 9,10)

Dříve než jsem četla knihu, viděla jsem stejnojmenný film Jiřího Menzela, který mě uchvátil,
a proto jsem se rozhodla ji přečíst. Hned jak jsem svazek otevřela, zaskočil mě jazyk, kterým je napsána. Ze začátku mi sice dělal problém, ale nakonec jsem si na něj zvykla a stejně tak jako mě zaujal film, tak mě zaujala kniha. Nemůžu říct, že by se mi něco líbilo nejvíc, protože jsem si v knížce užila postavy i děj. Doporučila bych ji všem, kteří mají rádi humor, netouží
po detektivních zápletkách, a kterým nevadí složitější jazyk.