strakonicky_dudak
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
bandurskou.
9
ŠVANDA: Ale já chci víc! Půl tolaru mi nestačí; za to nemohu
Dorotce koupit ani šněrovačku.
KALAFUNA: A ty bys jí nejraději koupil hned také čepeček – však
já do tebe vidím. Ale bez šněrovačky se můţete mít také rádi.
ŠVANDA: Můţete! Co mi pomůţe, kdyţ mi dá šenkýř na stůl plný
dţbánek a já se ho nesmím dotknout? Dorotčin tatík, hajný
Trnka, mi hrozí, ţe mi zpraţí zadek jako zajíci.
KALAFUNA: To jsou tak hloupé řeči tatíků, kdyţ hoch nemůţe
hodit na stůl hned plný pytlík. Snad budu také takový
mumloun, aţ mi ta moje kuřata dorostou.
ŠVANDA: Ale já vím, co udělám. Do toho kozlího měchýře uţ tady
ani nefouknu; ale půjdu do světa a přinesu si tisíce!
KALAFUNA: He, he – kdyby to byly hniličky – proč ne?
ŠVANDA: Jen se posmívej! Půjdu a půjdu! Já měl uţ dávno táhnout
sirky, nynčko to vidím. Kdyţ vydělá jiný člověk peníze
drnkačkou, seţenu já dudama také něco – a kdyby to byl
jenom jeden tisíc.
KALAFUNA: Tobě ty zpropadené tisíce zmatou ještě kolečka.
Podívej se na mne; já neměl ani zlámané grešle – he, he, kdyţ
jsem si namlouval svou slaďoučkou Kordulku – její máma na
mne brala koště – , a přece jsem holku dostal. Jenom trpělivě,
jenom nic násilím.
ŠVANDA: Já nemám takovou račí krev!
KALAFUNA: Ale já dostal svou sladkou Kordulku.
ŠVANDA: A těm našim švihákům v koţenkách dudy uţ také jaksi
nevoní. Pryč tedy, hajdy do světa! Tam jsou tolary. Jen si
tady hudlař a louskej bídu sám – já budu shánět tisíce!
(Odejde)
KALAFUNA (jde za ním): Jakpak sám, kdyţ mám svoji drahou
10
Kordulku? (Volá za ním): A počkej, zejtra máme ještě
sousedskou! – Je pryč, chudinka, kvůli ţenské – a pryč!
VÝSTUP 4.
Kordula z protější strany, s ní Honzík, Frantík a Kačenka. Kalafuna.
KORDULA: Ouha! – muţi, Kalafuno! Co je to?
KALAFUNA: Ah, ty jsi tady, moje slepičko – a hned s celou kukaní?
DĚTI (se okolo něho shrnou a ohmatávají mu kapsy): Tatínku, máte