Světová literatura po roce 1945
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
trošičku podobizna na Fausta od Goetheho, prolínání magického a reálného
Kyrgyzstán, střední Asie
Čingiz Ajitmatov
Stanice bouřná
Popraviště
Latinská Amerika – vrchol celé této literatury
silní katolíci, velmi rozvinutá katolická mytologie, věří na zázraky a svaté
mísí se i s původními indiánskými mýty → dobré podhoubí pro tento typ literatury
Gabriel Garcia Marquez
nejvýznamnější spisovatel magického realismu
kolumbijský spisovatel
jeho díla jsou v tomto typu literatury klíčová
získal v roce 1982 Nobelovu cenu za přínos v literatuře – za stěžejní dílo Sto roků samoty
Další díla: Láska za časů cholery (román).
Sto roků samoty
rodinná sága rodu Buendiů
časoprostor: Kolumbie, 6 generací tohoto rodu – začíná někdy v polovině 19. století, a končí někde v 60. letech 20. století
název: hlavní hrdinové jsou „postižení“, že žijí obklopeni svými příbuznými, svým okolím – ale přesto všechno jsou v samotě (psychologie)
první manželé se z určitého důvodu odstěhují z místa, kde bydlí a zakládají nové město Macondo [Makondo] → tam se 100 roků za těch 6 generací něco děje
je tam reálný svět (co se v tom městečku odehrává – různé převraty, vojenská povstání, boje o moc a osudy rodu), dále pak do toho vstupují nadpřirozené jevy (lidé stárnou a umírají – ale někteří zemřelí se znova zjevují jako by dále žili; jedna žena je vzata z ničeho nic na nebesa)
všichni ale žijí nešťastně, osaměle, někteří se dobrovolně izolují, jiné izoluje šílenství
dále je jakýsi cikán, který dokáže rozluštit prokletí toho rodu – rozluští jakési staré pergameny
prokletí je založeno na tom, že ti první dva byli bratranec a sestřenice
dle těch papírů rod vymře ve chvíli, kdy se těm posledním narodí dítě, které bude mít prasečí ocásek
poslední z toho rodu si myslí, že nejsou rodinně spříznění, ale zase se dopustí incestu – z nevědomosti má dítě se svou tetou → narodí se jim dítě s prasečím ocáskem
přijde větrná smršť a městečko i s obyvateli a rodem smete zcela z povrchu zemského
Hlavní cíl: alegorie vývoje lidstva, že i lidstvo se vyvíjí a spěje k zániku. Že i v dnešní době jsou lidé uzavřeni do vlastního světa, žijeme uzavření v sami sobě. I svět takto skončí.
Kompozice: er-forma; rozčleněno do kapitol, které nejsou pojmenovány; celé dílo je komplikované prolínáním časových rovin; chronologické odvíjení času, ale i časová rovina v kruhu – vrací se k něčemu; obrovské množství příběhů, epizod, odboček.
POSTMODERNISMUS
jeden z nejvýznamnějších směrů 2. polovina 20. století
reakce na experimenty, na absurdní drama a nový román – vrací se znovu k tradičnímu vyprávění
úplně původně se termín objevil v architektuře
Charakteristické rysy:
odmítá experimentování – vrací se k tradičnímu vyprávění příběhu
má opět několik rovin, můžeme ho vnímat z různých hledisek, měl by uspokojit různé typy čtenářů – každý by si měl najít tu svou rovinu
historická rovina
dobrodružný příběh
sociologická studie
humorný příběh
význam díla a jeho výklad nebývá jednoznačný – záleží na úhlu pohledu, na tom, kdo to hodnotí, co je pro něj důležitější a jak to vnímá
je běžné, že spojuje více žánrů v sobě
nejen beletristika, ale zasahuje i do odborné literatury (např. sklon k úvahám) či publicistiky
sice se tento román tváří tak, že je historický + úvaha + např. i detektivka → ale velmi často nakonec čtenáře mystifikuje (nemusí to být nakonec všechno pravda, pouze se tak tváří)
např. historie nemusí být tak, jak to historikové skutečně zjistili