Válka s mloky

Hlavní myšlenka:

• varování před nebezpečím fašismu a postoji lidí umožňující jeho rozvoj (morální úpadek, lhostejnost, ztráta individuality)

• kritika dobyvačných válek; varování před zánikem lidské civilizace

Jazyk:

• většinou er- forma, ich-forma pouze v dialozích

• slovní zásoba se odvíjí od toho, zda to je zrovna článek z novin, deníkový záznam nebo

oficiální vypravování; hlavně ve druhé části je využití publicistického a odborného stylu – v knize jsou nalepeny výstřižky z novin → většinou jde o odborné texty, výpisy ze zasedání několika lidí, kde se diskutuje = věrohodnost

• Čapkův bohatý spisovný jazyk, různorodý v řečích postav

• jednoduchý, spisovný, neutrální, cizí slova ( angličtina, latina, němčina, francouzština)

• najdeme zde i slangová slova, argot

Žánr

• alegorická utopie s prvky fejetonu

• Čapek varuje před:

• fašistickým nebezpečím – viz Chief Salamander – mluví do rozhlasu jako Hitler + jeho rétorika

• honbou za penězi a bezohledností

• před tím, když morálka a duchovní vývoj zaostává a je upřednostňována technika

Literární směr: Česká próza v 1. polovině 20. století

= zlatý věk české literatury

• doba, kdy se odráží důležité politické události:

• 1. světová válka

• vznik ČSR

• období svobody a uměleckého rozvoje (zrušena cenzura)

• vznikají umělecké skupiny

• česká literatura se rozvíjí na světové úrovni → udržování styků s literaturami z ostatních zemí (Francie, Anglie, USA,...)

Literární kontext:

• během 1. světové války se v Čapkových dílech objevuje filozofie pragmatismu = filozofie praktického života; vznikla v USA; říká, že je vše relativní a že neexistuje absolutní pravda – záleží na úhlu pohledu; stejnou událost budou různí lidé prožívat různě

→ odráží se v jeho díle Trapné povídky (o všedním, každodenním trápení lidí), v trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život (zda můžeme dokonale poznat jiného člověka)

• od roku 1920 píše vědecko-utopické romány → Čapek obdivuje vědu a techniku, ale zároveň varuje před jejím zneužitím; je třeba rozvíjet charakter člověka, jeho morální kvality a citový vývoj

→ odráží se v dílech Továrna na absolutno, Věc makropulos, Krakatit

Čapek dramatik:

R.U.R (= Rozumově univerzální roboti)

• fantasticko-utopická hra

• varování: moderní člověk se může změnit v robota postrádajícího city

Bílá nemoc

• konflikt mezi jedincem a mocí, mezi demokraií a diktaturou

• autor odsuzuje zbraně, násilí, diktátorské režimy,...

• varování před fanatismem

Další autoři:

Karel Poláček – Bylo nás pět, Muži v ofsajdu

Eduard Bass – Cirkus Humberto, Lidé z maringotek

Jan Drda – Městečko na dlani

Vladislav Vančura – Rozmarné léto

Vlastní názor:

• poutavá knížka, věrohodně psaná → člověk uvěří, že mloci opravdu existují, když o nich autor ví tolik podrobností