Vítězslav Hálek a Karolina Světlá

Vítězslav Hálek (1835–1874)

• Básník a prozaik, pro něhož je typický optimismus, pohoda a smířlivost

• Z jeho díla vyzařuje harmonie, radost a láska

• Ve své době byl čtenářsky víc oblíbený než Jan Neruda

• Psal také literární kritiky, divadelní hry a byl redaktorem Národních listů

• Organizoval kulturní život v Praze

• Pocházel z malé vesničky Dolínek, studoval v Praze kněžský seminář, ale sám přestoupil na akademické gymnázium, hodně cestoval

• LITERÁRNÍ DÍLO:

  • Večerní písně (1859)

    • Básnická sbírka lyrické poezie vyjadřující optimismus a radost ze života

    • Častý milostný motiv – představa absolutní lásky - básně jsou psány pro jeho lásku Dorotku

    • Láska navrací životu rovnováhu a naplňuje člověka ušlechtilými myšlenkami

    • Vyznačuje se lehkou a zpěvnou formou

    • Důraz na vztah k přírodě

    • Sloky tvoří čtyřverší s pravidelným rytmem
      a rýmem

    • Touto sbírkou se Hálek dostal v hodnocení kritiků před Nerudu

  • V přírodě (1872)

    • Třídílný cyklus lyrické poezie, v nichž je příroda vyzdvihována jako zdroj moudrosti

    • Obraz rodného kraje

  • Pohádky z naší vesnice (1874)

    • Básně, v nichž převažuje epika

    • Pestrý obraz českého venkova, včetně sociálního aspektu

  • Muzikantská Liduška (1861)

  • Na statku a v chaloupce (1871)

    • Nejznámější povídky – nepříliš kvalitní, protože je v nich příliš velký rozpor mezi Hálkovou idealizací světa a realitou

    • Pokoušel se realisticky ztvárňovat venkov a vztahy mezi lidmi

    • Zaměřoval se zejména na postavy a příběhy, jež by působily prostřednictvím svých ušlechtilých vlastností

    • Záměrem bylo posilovat kladné vlastnosti

Karolina Světlá (1830–1899)

• Vedle Jana Nerudy největší umělecká osobnost májovců

• Pocházela ze zámožné pražské rodiny Rottových – vlastním jménem Johana Rottová

• Její manžel Petr Mužák v ní probudil velké vlastenecké cítění, ale její tvorbu nikdy nepochopil

• Velký vliv na její dílo měla Božena Němcová a George Sandová, která prosazovala emancipaci žen

• Její sestra byla spisovatelka Sofie Podlipská

• Svůj pseudonym si zvolila podle vsi Světlá pod Ještědem, rodiště svého muže

• Velkou část jejího díla tvoří vesnická póza, námětově umístěná vesměs do Podještědí – tzv. ještědské romány

• POETIKA DÍLA

  • Zaměření hlavně na vesnickou prózu

  • Nešlo jí o zachycení realistického obrazu společenských poměrů, zpodobovala typy, v nichž byl zachycen nejvěrněji mravní, náboženský a sociální ráz doby

  • Často se zaměřovala na emancipované ženské hrdinky

  • Na počátku své umělecké kariéry píše také prózy z městského prostředí (První Češka, Černý Petříček)

  • Vesnický román (1867)

    • Jeden z „ještědských“ románů

    • Pojednává o lásce dvou mladých lidí, kteří spolu nemohou být kvůli dobovým konvencím

    • Děj: Antoš Jírovec, který pracuje na statku, si po rychtářově smrti vezme rychtářku. Rychtářka se snaží Antošovi líbit, ale ten na ni kvůli práci na statku nemá čas. Rychtářka pojme podezření, že má jinou ženu. Najme si služku Sylvu, která se s Antošem velmi sblíží. Když rychtářka odejde ze statku, aby se od svých dětí nenakazila neštovicemi, Sylva se o ně i o Antoše stará. I když rychtářka umírá, Sylva si Antoše vzít nemůže, protože rychtářce před smrtí slíbila, že Antoš zůstane jejím. Nakonec Sylva ze statku odchází.