Žert

Díla: Směšné lásky (1963, sbírka povídek o vztazích)
Nesnesitelná lehkost bytí (1984, pravděpodobně Kunderův nejslavnější román)
Život je jinde (1973, poslední román napsaný v ČSR, reakce na okupaci Československa)
Nevědění (2000, příběh české emigrantky)

Literární historie a kritika:
Žert je prvním románovým počinem Milana Kundery, který byl dokončen 5. prosince 1965. Avšak první skicování začalo roku 1961. Román nevyšel kvůli cenzuře celý rok, až byl nakonec poprvé vydán roku 1967. Celkem se ho při prvních 3 vydáních, která následovala krátce za sebou vydalo 117 tisíc výtisků. Na jaře 1967 byl oceněn cenou Svazu československých spisovatelů. Jednalo se o jedno z předních děl Pražského jara, jelikož nelibě popisovalo komunistickou stranu (kritika spolužáků z výboru, popisy vojny a její zesměšňování,…).
Román se později dočkal i předmluvy, kterou k němu napsal francouzský spisovatel, Louis Aragon. Kniha se krátce po svém vydání dočkala filmové adaptace. Tu natočil režisér Jaromír Jireš a vyšla roku 1968. Tato adaptace sklidila úspěch jak u diváků, tak i u samotného Kundery (který filmové adaptace jiných svých děl ostře kritizoval).
Román vyšel i v zahraničí, a to na podzim roku 1968. Avšak roku 1970, po 21. srpnu 1968, byla všechna Kunderova díla zakázána a stažena z prodeje i z knihoven. Další české vydání vyšlo znovu až v roce 1989, a to v Kanadě v nakladatelství 68 Publishers (u něj také vyšly od té doby všechny ostatní Kunderovy romány). Žert, který vyšel ve francouzském překladu, se však Kunderovi nelíbil, a tak vydal roku 1985 svou vlastní verzi Žertu, na jejímž překladu se sám podílel. Od té doby byl Kundera skeptický ohledně překladů svých děl.

Literární obsah:
Stejně jako ve svých předešlých dílech (např. Směšné lásky (1963)) se Kundera snaží o dosažení kontaktu se současným světem a jeho ironickou reflexí (jedny z prvků postmoderny v díle). Postavy románu jsou ovlivněny existencialismem, ke kterému se Kundera na začátku své literární kariéry hlásil; ukazují, jak lze žít v tváří tvář hrozbě a realitě absurdity světa. Kniha obsahuje mnoho autobiografických prvků; sám Kundera byl za vtip v korespondenci vyloučen ze strany a samotná postava Ludvíka Jahna je téměř čistě autobiografická.