11. Ústavní právo
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ústavní právo
Právní normy upravující nejdůležitější právní vztahy ve státě, a to:
Uspořádání státu
Rozdělení a výkon státní moci
Základní práva a svobody občanů
Prameny: ústava a ústavní zákony (při hlasování se vyžaduje kvalifikovaná většina – 3/5)
Ústava
Nejvyšší zákon státu, o soulad zákonů v právním řádu dbá ústavní soud.
Ústavy demokratických států obvykle ustanovují:
Typ státu – např. republika, monarchie nebo federace (federace je pevný svazek států s jednotnou zahraniční politikou, armádou, daňovou soustavou spojů a dalšími životně důležitými zařízeními, je jediným subjektem mezinárodního práva, ve federaci je nutné přesně vymezit pravomoci a působnosti – kompetence – ústředních federálních orgánů členských států federace – např. SRN, Švýcarsko), konfederace (volné spojení států, kde každý sdružený stát je samostatným subjektem mezinárodního práva, přechodně např. SNS, dříve USA, Švýcarsko)
Nejvyšší orgány státní moci a správy – vytváření těchto orgánů (volbami nebo jmenováním), složení, pravomoci
Rozdělení státní moci (3 složky)
Moc zákonodárná – volené zákonodárné orgány, které kromě tvorby zákonů také kontrolují – moc vládní a výkonnou (tvorba zákonů se nazývá legislativa)
Moc výkonná – organizace a řízení státního administrativního aparátu, pravomoci a vzájemné vztahy jeho orgánů
Moc soudní – soustava soudů a rozdělení jejich působnosti
Základní práva a svobody občanů – na podkladě Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o hospodářských sociálních a kulturních právech a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, dokumentů, přijatých valným shromážděním OSN – všichni mají právo na stejnou zákonnou ochranu bez jakéhokoliv rozlišování diskriminace podle rasy, náboženství, politického přesvědčení, národnostního nebo sociálního původu, rodu, majetku apod.
Ústavní právo a Ústava České republiky
Hlavními prameny ústavního práva ČR jsou:
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, která nebyla účinnosti dnem 1. ledna 1993
Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., která je podle čl. 3 ústavy součástí ústavního pořádku ČR.
Ústava České republiky obsahuje preambuli a 133 článků v 8 hlavách:
Základní ustanovení
Moc zákonodárná
Moc výkonná
Moc soudní
Nejvyšší kontrolní úřad
Česká národní banka
Územní samospráva
Přechodná a závěrečná ustanovení
V PREAMBULI – věrnost občanům a tradicím a odhodlání budovat, chránit a rozvíjet ČR, jako stát založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, střežit a rozvíjet zděděné přírodní, kulturní, hmotné a duchovní bohatství, řídit se principy právního státu.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ – ČR – svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát. Politický systém je založen na svobodné vzniku a volné soutěži politických stran, které odmítají násilí jako prostředek prosazování svých zájmů. Rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, dbá ochrany menšin. Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství. Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.