2013-TEORIE STATU A PRAVA

4.3.2.1.1 Příklad in favorem

Pokud by obžalovaný spáchal trestnou činnost – loupež například v roce 2000, obdržel by trest 5 let (pouze příklad). Pokud by ale v průběhu vyšel nový trestní zákoník (2001), ve kterém by za stejnou loupež byla sankce pouze 3 léta, bude se na pachatele vztahovat nižší (tříletá) sazba, ačkoliv v době spáchání trestného činu byla sankce 5 let.

4.3.2.2 Nepravá retroaktivita

Nepravá retroaktivita znamená, že vznik a platnost právních vztahů se posuzuje podle dříve platných norem, obsah se posuzuje podle normy účinné v době, kdy se o těchto právních vztazích rozhoduje (nepůsobí tedy zpětně jako pravá retroaktivita a objevuje se velmi často). Názorný příklad můžeme uvést na placení školného. Po zavedení školného by v případně nepravé retroaktivity platili všichni studující vysokoškoláci (prváci i všichni ostatní aktuálně studující). V případě pravé retroaktivity by platili všichni studující a zároveň i ti, kteří již vysokou školu vystudovali (platili by tak zpětně). V případě žádné retroaktivity by platili pouze studenti, kteří by v roce zavedení školného nastupovali do prvního ročníku.

5. SYSTÉM PRÁVA

Podle toho, zda právo upravuje vztahy v rámci jednoho státu, nebo vztahy mezi různými státy, hovoříme o právu mezinárodním a vnitrostátním.

Souhrn všech právních norem určitého státu je označován jako právní řád. Systém práva ČR vychází z kontinentální právní kultury a dělí právní řád na právo veřejné a soukromé (občanské). Veřejné právo upravuje vztahy mezi státem a občany, soukromé mezi občany navzájem. Hranice mezi veřejným a soukromým právem však není striktně vymezena.

Do rámce veřejného práva náleží ústavní právo - obsahuje základní právní normy o uspořádání státu, o orgánech státní moci a správy, o základních lidských právech a svobodách, správní právo - obsahuje právní normy upravující státní administrativní správu, trestní právo - souhrn vymezení trestných činů a trestů za ně ukládaných, finanční právo - normy upravující daňové, rozpočtové, burzovní, bankovní a další vztahy podobného charakteru a právo životního prostředí.

Soukromé (občanské) právo se dělí na část obecnou, tvořenou občanským právem, a část zvláštní, kam patří právo obchodní, rodinné, pracovní (jeho část), družstevní a mezinárodní právo soukromé.

Právo soukromé (občanské) a trestní se ještě dělí na hmotné a procesní. Hmotné právo stanoví státem vynutitelná pravidla chování (práva a povinnosti), jak komu příslušejí. Právo procesní určuje postup jednotlivce a státních orgánů (procedury) při porušení práva a způsob sankcionování. Existuje např. trestní právo procesní (trestní řád), správní právo procesní (správní řád), občanské právo procesní (občanský soudní řád). Procesní právo je odvozeno z hmotného práva.