13. Inteligence
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- Charles Spearman: dvousložková teorie inteligence – založeno na rozlišení 2 základních složkách
"g - faktor" (general) = obecná inteligence, jádrem je schopnost vyvozovat vztahy
"s - faktor" (special) = speciální nadání, jádrem jsou kvalitativní předpoklady pro zvládání určitého problému
- Joy Guilford: faktorový model intelektu
snažil se zmodelovat základní faktory intelektu (intelekt = konstrukt) – 120 faktorů
poukazoval na 3 základní oblasti lidských schopností: oblast vnímání
oblast psychomotoriky
oblast intelektu
- Jean PIaget: procesuální teorie – chápe inteligenci procesuálně, u ostatních inteligence chápána dispozičitě
vývojové stupně: stadium senzomotorické inteligence (do 18. měsíce věku)
stadium preoperačních představ (zhruba do 7. roku věku)
stadium konkrétních operací (do 11. roku věku)
stadium formálně logických operací
- Howard Gardener: mnohonásobná teorie inteligence – mozek má kapacitu jen na 7 úloh
(logicko-matematická inteligence, řečová, prostorová, hudební, tělově kinestetická, intrapersonální já, interpersonální druzí)
Emocionální inteligence
- dle knihy Davida Golemana: Emoční inteligence
= znalost vlastních emocí, přiměřené emoce, které odpovídají okolnostem
- chování řízené pouze emocí
- v situacích náhlého ohrožení, silných situacích – okamžitá reakce
- zvládání emocí, schopnost sám sebe motivovat, umění mezilidských vztahů, schopnost učit se ze zkušeností, vnímavost emocí u jiných lidí
- 5 znaků emoční inteligence (Salovey): znalost vlastních emocí
zvládání vlastních emocí
schopnost sám sebe motivovat
vnímavost k emocím jiných lidí
umění jednat s lidmi
- city nás mají upozornit na to, že se něco děje
Měření inteligence
- už ve starověké Číně před 4000 lety
- výběr a zařazování lidí
- Francis Galton (1884) – bratranec Charlese Darwina, vědecké měření v Londýně, fyzické a fyziologické rozdíly mezi lidmi, zakladatel diferenciální psychologie
- Alfred Binet, Theodor Simon (1905) – první inteligenční test (rozřazení žáků do tříd)
- William Stern – inteligenční kvocient (IQ) = (mentální věk / chronologický věk) x 100
- průměrně IQ = 100, 95% populace 70-130 IQ
- inteligence odráží, jak fungujeme
- podmínky testů: standardizace, reliabilita, validita
- snaha kategorizovat děti, které jsou schopny školní docházky, a odlišit je od dětí pomalejších (které nestačí na běžnou výuku)
- určitý jedinec je např. co do svého chronologického věku sedmiletý, ale co do věku mentálního je šestiletý = v testu si věděl rady nanejvýš s úkoly pro šestileté = je tedy zaostávajícím
- David Wechsler (1958) – celková schopnost jednat záměrně, rozumově myslet a účinně se vypořádat s nároky prostředí
- poškození: mentální retardace (zpomalení, IQ < 70) lehká – debilita, 70 - 50, 3% populace, základy