13. Inteligence

- Charles Spearman: dvousložková teorie inteligence – založeno na rozlišení 2 základních složkách

"g - faktor" (general) = obecná inteligence, jádrem je schopnost vyvozovat vztahy

"s - faktor" (special) = speciální nadání, jádrem jsou kvalitativní předpoklady pro zvládání určitého problému

- Joy Guilford: faktorový model intelektu

snažil se zmodelovat základní faktory intelektu (intelekt = konstrukt) – 120 faktorů

poukazoval na 3 základní oblasti lidských schopností: oblast vnímání

oblast psychomotoriky

oblast intelektu

- Jean PIaget: procesuální teorie – chápe inteligenci procesuálně, u ostatních inteligence chápána dispozičitě

vývojové stupně: stadium senzomotorické inteligence (do 18. měsíce věku)

stadium preoperačních představ (zhruba do 7. roku věku)

stadium konkrétních operací (do 11. roku věku)

stadium formálně logických operací

- Howard Gardener: mnohonásobná teorie inteligence – mozek má kapacitu jen na 7 úloh

(logicko-matematická inteligence, řečová, prostorová, hudební, tělově kinestetická, intrapersonální já, interpersonální druzí)

Emocionální inteligence

- dle knihy Davida Golemana: Emoční inteligence

= znalost vlastních emocí, přiměřené emoce, které odpovídají okolnostem

- chování řízené pouze emocí

- v situacích náhlého ohrožení, silných situacích – okamžitá reakce

- zvládání emocí, schopnost sám sebe motivovat, umění mezilidských vztahů, schopnost učit se ze zkušeností, vnímavost emocí u jiných lidí

- 5 znaků emoční inteligence (Salovey): znalost vlastních emocí

zvládání vlastních emocí

schopnost sám sebe motivovat

vnímavost k emocím jiných lidí

umění jednat s lidmi

- city nás mají upozornit na to, že se něco děje

Měření inteligence

- už ve starověké Číně před 4000 lety

- výběr a zařazování lidí

- Francis Galton (1884) – bratranec Charlese Darwina, vědecké měření v Londýně, fyzické a fyziologické rozdíly mezi lidmi, zakladatel diferenciální psychologie

- Alfred Binet, Theodor Simon (1905) – první inteligenční test (rozřazení žáků do tříd)

- William Stern – inteligenční kvocient (IQ) = (mentální věk / chronologický věk) x 100

- průměrně IQ = 100, 95% populace 70-130 IQ

- inteligence odráží, jak fungujeme

- podmínky testů: standardizace, reliabilita, validita

- snaha kategorizovat děti, které jsou schopny školní docházky, a odlišit je od dětí pomalejších (které nestačí na běžnou výuku)

- určitý jedinec je např. co do svého chronologického věku sedmiletý, ale co do věku mentálního je šestiletý = v testu si věděl rady nanejvýš s úkoly pro šestileté = je tedy zaostávajícím

- David Wechsler (1958) – celková schopnost jednat záměrně, rozumově myslet a účinně se vypořádat s nároky prostředí

- poškození: mentální retardace (zpomalení, IQ < 70) lehká – debilita, 70 - 50, 3% populace, základy