1.-Kořeny-veřejné-správy

• Vznikala přirozeně (důsledkem přirozeného osídlení) nebo uměle (rozhodnutím)

ČR se dělí na:

• OBCE → základní územní samosprávný celek

• KRAJE → vyšší územní samosprávný celek

Kraje spolu s obcemi vytvářejí systém územní samosprávy

Územní samospráva plní dvě základní funkce

• Samosprávnou = samostatná působnost – zabezpečování veřejných statků

• Přenesenou = přenesená působnost – výkon státní správy

Zájmová samospráva

Funkční místa ve veřejné správě

Funkční místo = organizační prvek vnitřní struktury každé instituce

Máme 2 druhy funkčních míst:

Založena volbou

• Nezakládají nutnost pracovního poměru (např. přísedící u soudu)

Založena volbou nebo jmenováním

• Vyžadují navázání pracovního poměru uzavřením pracovní smlouvy

Místa lze spojovat

• 1 pracovník naplňuje 2 a více funkčních míst

• 1 funkční místo je obsazeno 2 a více pracovníky

Počet funkčních míst může být stanoven

• Pevně

• Jako horní limit

• V rozmezí horního a dolního limitu

• Jako dolní limit

Schémata organizačního uspořádání

Liniové

• Jeden vedoucí řídí vedoucí podřízených jednotek, tito pak zase řídí vedoucí jim podřízených jednotek

• Každý podřízený má pouze jednoho nadřízeného

Výhody

• Jasné uspořádání vztahů

• Průhlednost celého systému

Nevýhody

• Nižší odborná úroveň řízení

• Délka mezi řídícími místy -> zhoršení komunikace

Funkcionální

• Vedoucí jednotlivých funkčních útvarů nadřízené jednotky řídí vedoucí útvarů v podřízených jednotkách

• Jeden podřízený může mít i více nadřízených

Výhody

• Příkazy přichází z odborně kompetentních míst

• Efektivnost práce

Nevýhody

• Nebezpečí rozporných příkazů

• Problémy při přeřazování pracovníků

Liniově štábní

• Nejčastější typ

• Rozdělení na štábní organizační jednotky

• Štáb nemá právo rozhodovat, ale ulehčuje práci tomu, komu je přidělen

• Štábní organizační jednotky plní podpůrnou funkci

Teritoriální

• V rámci společnosti jsou vytvořeny samostatné jednotky územně odloučených pracovišť – nesídlí všichni v jedné budově

Způsob obsazování funkčních míst

• Nejčastějšími formami jsou volby (přímé, nepřímé) a jmenování

• Běžná pracovní místa jsou obsazována na základě pracovní smlouvy

Další způsoby

• Delegováním (např. volební komise)

• Ustanovení na principu dědičnosti

• Volbou losem (při rovném počtu hlasů)

• Výběr na základě věku

Předpoklady pro obsazování funkčních míst

Obecné předpoklady

• Způsobilost k právním úkonům

• Státní občanství ČR (poslanci, senátoři, prezident)

• Bezúhonnost

Specifické předpoklady

• Minimální věk (prezident 40, poslanec 21)

• Určité vzdělání

• Trvalé bydliště v obvodu působnosti dané instituce

Pracovní náplň zaměstnance VES

Administrativní

• Vyřizování a třídění korespondence

• Práce s informacemi