1.-Veřejná-správa-státní-správa-samospráva

2. předmětem politiky se stávají veř zájmy jen tehdy, jsou-li jako veřejné uznány – že dostanou ve veř. politice „preferenci“

3. veřejný zájem je složen ze segmentů: ekonomického, kulturního, civilizačního, ekologického, zdravotního, sociálního

-jen v nejobecnějších dokumentech, např. v ústavě, v zákonech, v programech politických stran je formulován jako celek

HISTORIE

-první systémy veřejné správy najdeme např.: ve starém Egyptě, v Babylonii, na Krétě a Kypru, ve staré Indii a Číně -> převážně šlo o zemědělsky zaměřené civilizace

-nejstarší formy veřejné správy byly tzv. městské státy
Městský stát Sparta: 2 králové, 28 privilegovaných můžu (rada starších – nad 60 let), 5 úředníků=dohlížitelé, právo VETA – mohli zrušit zákony

Městský stát Athény: shromáždění lidu (demokratický stát), výkonným orgánem byla rada pětiset (500 svobodných občanů)

-v raném středověku (5.–13.stol.n.l.) převládaly v rámci struktury státu menší útvary: knížectví, vévodství, malá království

-tyto útvary měly pevnou a centralizovanou správu

-v čele stál panovník, který byl vládcem, nejvyšším vojenským velitelem a nejvyšším soudcem

-správu vykonával prostřednictvím členů své družiny (svých vazalů=šlechtici)

-panovník vazalům dočasně propůjčoval určité území, kde jeho jménem vykonávali správní činnost

-první dvorské úřady:

*komorník (byl správcem finančních důchodů panovníka) – dneska: ministr financí

*dvorský soudce (z pověření panovníka rozsuzoval některé soudní spory)

*kancléř (odpovídal za část diplomatické korespondence panovníka)

*kastelán (vazal vykonávající státní správu na hradišti nebo hradu)

-konec 12. stol. - patrimoniální správa – původní pán dal svým šlechticům majetek na hlídání, vazalové se ale chtěli pojistit, že jim zapůjčený majetek nevezme

-panovník se začal se šlechtou dělit o moc

-byly zřízeny: zemské sněmy (měly zákonodárnou pravomoc, nebyly orgánem, který by vykonával samosprávu), zemské soudy

-konec 16. stol. – doba významných změn, která souvisela s úsilím o podstatné zvyšování moci panovníka na úkor stavů

-byla posílena moc centrálních úřadů sídlící ve Vídni

-Dvorská rada - se stala orgánem, který centrálně řešil veškeré finanční otázky

-Dvorská kancelář - řešila záležitosti politické povahy a byla nevyšším odvolacím soudním orgánem

-pravomoci zemských sněmů byly omezeny

-velmi omezována začala být i práva měst (např. na zemském sněmu měla města už pouze jeden společný hlas)

-další centralizované orgány habsburské říše:

-Tajná rada – poradní orgán císaře v otázkách zahraniční politiky

-Dvorská válečná rada – poradní orgán v oblasti vojenství

-konec 19. stol. – po zániku feudální vrchnostenské správy v roce 1848 byla postupně vytýčena základní dělba veřejné správy mezi státem a samosprávnými orgány, začalo docházet k oddělování moci zákonodárné, výkonné a soudní